Rubriky

Článků v rubrice: 36

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

Sci-fi – Genotechnologie

Zpráva o narození klonované ovce Dolly obletěla v roce 1997 celý svět hned několikrát a svítila z hlavních stránek novin – tento rok bude symbolickým počátkem jednoho celého vědního oboru. Porozumění genomu totiž umožní nikoliv odhadovat či předvídat, ale vypočítávat vlastnosti potomka. A také tyto vlastnosti připravovat.

Sci-fi – Z historie Nanotechnologií

Za sto let vývoje nanotechnologií urazila věda a technika docela dlouhý kus cesty. Zpočátku však byly naděje kladené do tohoto oboru silně přehnané.

Mars: jak zabíjet a oživovat sny

Kdysi dávno kartografové poctivě zakreslili na mapy svůj dům, cesty, které od něj vedly, a nějakou tu řeku nebo horu, okolo nichž prošli. Zbytek mapy nechali prázdný a aby dali najevo, že se už dost nadřeli, připojili nápis HIC SUNT LEONES – zde jsou lvi. Kdo by také chtěl být kvůli troše barvy na papíru sežrán?

Columbia: začátek, nikoliv konec

Katastrofa raketoplánu Columbia bude dlouho žít v naší paměti – poneseme si ji v sobě déle, než v televizních reportážích či v titulcích novinových článků. Již ve chvílích, kdy trosky teprve dopadaly na Zem, se znovu objevily úvahy o technické nedostatečnosti Columbie a o zbytečnosti kosmického výzkumu vůbec.

Klonování - ano či ne?

Informace o porodu prvního klonovaného dítěte, která se tak trochu symbolicky objevila mezi letošními svátky, opět oživila všeobecný zájem lidí o tuto metodu replikace živých organizmů. Autoři sci-fi toto téma vnímali jako zajímavé a důležité už dávno - a tak máme k dispozici docela slušnou zásobu prací na toto téma od dramat přes humoristické příběhy až po anekdoty a hříčky. Shrňme si maličko, co se o klonování říká.

... 1 2 3 4 5 6 ...

Nejnovější články

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Virtuální průvodce pro dobíjení elektroaut

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální ...

AI asistent pro seniory nebo brýle pro nevidomé

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail