Rubriky

Víte, co to je "geopolitická závislost"? To je, když je jedna země nebo skupina států závislá na jiné zemi nebo skupině států. Třeba dovozem důležitého zboží, potravin, nebo energetických surovin. A s energetickými zdroji se to právě přihodilo Evropské unii. Evropská unie je již dnes geopoliticky závislá na zemích bývalého Sovětského Svazu a i v budoucnu bude nucena zvyšovat dovoz zemního plynu, neboť její vlastní produkce dlouhodobě klesá. Loni se proti roku 2015 snížila o 1,6 procenta na 118,1 miliardy krychlových metrů. Spotřeba naopak stoupla na skoro 429 miliard kubíků, což je meziroční zvýšení o 7,1 procenta. Uvádí to britský koncern BP ve své právě vydané statistické ročence.

Finové by měli počátkem příštího desetiletí začít ukládat použité jaderné palivo do hlubinného úložiště. Budou v Evropě první. První měděné kontejnery se budou do hloubky 420 metrů v úložišti Onkalo (finsky „jeskyně“) na ostrově Olkiluoto zavážet zhruba v době, kdy Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) u nás vybere dvě nejvhodnější lokality pro české hlubinné úložiště. Finsko je ze všech zemí ve výstavbě hlubinného úložiště nejdále, nepočítáme-li USA, kde již řadu let funguje WIPP (Waste Isolation Pilot Plant), zkušební zařízení na ukládání vysokoaktivních odpadů, většinou z vojenského programu.

Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.

Bylo by nemyslitelné, aby světová výstava EXPO 2017 s podtitulem „Energie budoucnosti“ opominula řízenou termojadernou fúzi. Po letech návrhů, staveb a instalací je futuristická konstrukce hotová: obrovská koule se skleněnou stěnou obklopená pavilóny sta zemí, deseti mezinárodních organizací a veletržní plochou navrženou pro přijetí více než dvou miliónů lidí během tří měsíců. Dveře Světového EXPA 2017 na téma „Energie budoucnosti“ se v Astaně, hlavním městě Kazachstánu, otevřely 10. června. Na téma, které přímo rezonuje s poselstvím a budoucností projektu ITER.

I malá inovace může mít velký význam pro čistý vzduch. V Belgii na universitě vymysleli zařízení, které využívá sluneční záření k čištění vzduchu a produkci vodíku. Ten se může střádat a použít jako zdroj energie.

Když se podaří objevit nový chemický prvek, bývá pojmenován buď po svých vlastnostech (např. radium - dostalo jméno podle latinského radius (paprsek), protože zářilo) nebo na základě návrhu objevitele po zemi (polonium na počest Polska, rodné země Marie Curie) či místu naleziště (yttrium, erbium, terbium, ytterbium podle obce Ytterby), případně na počest některého zasloužilého chemika z historie (např. mendělevium podle Dimitrije Mendělejeva). Donedávna nikdy nebyl nový prvek pojmenován po dosud žijícím člověku. Donedávna... Redaktor Richard Grey z časopisu New Scientist zpovídá ruského jaderného fyzika Jurije Oganesjana (v anglickém přepisu Yuri Oganessian), který je jedinou žijící osobou, po níž byl pojmenován nový prvek. Čtěte nejen rozhovor, ale i vysvětlující poznámky pod článkem.