Rubriky

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku na přednášky o kosmonautice a o jejích přínosech pro život lidí na Zemi. Pořádá i besedy pro děti z mateřských škol o létání do vesmíru. Na programu jsou také přednášky pro veřejnost (kluby, hvězdárny, semináře, konference, kurzy) o historických i aktuálních událostech v kosmonautice a o budoucnosti dobývání vesmíru. Přehled nabízených přednášek v podzimních termínech najdete na adrese http://kosmoprednasky.webnode.cz

Fyzika většinou vyžaduje experimenty a měření. Změnila se pouze měřítka – pokud Galileo vystačil s kyvadlem, Gray s hedvábnými vlákny, Coulomb se zakrouceným drátem a madam Curieová s malou ionizační komůrkou, zvětšily se dnes rozměry a ceny fyzikálních měřicích přístrojů včetně výše nákladů na jejich provoz milionkrát. S rozvojem částicové fyziky došlo v průběhu 20. století kromě výstavby gigantických urychlovačů také k objevům a vynálezům moderních detektorů nabitých částic. Za konstrukci jednoho z nich – bublinkovou komoru – získal ve svých 34 letech v roce 1960 Nobelovu cenu za fyziku americký fyzik a neurobiolog, profesor fyziky na státní Kalifornské univerzitě v Berkeley Donald Glaser. V kalendáři historie světové vědy a techniky si letos připomínáme devadesáté výročí jeho narození.

Dnes, 31. 10. 2016, končí projekt záchrany vzácné románské rotundy Sv. Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze na Malostranském náměstí. Od více než 700 dárců se na něj podařilo vybrat 2 402 020 Kč a navíc zajistit i prostředky z tzv. Norských fondů. Celkové náklady dosáhly více než 10 milionů korun. Poprvé se nově zrekonstruovaná svatováclavská rotunda veřejnosti otevřela na Den české státnosti 28. 9. 2016. Prvními návštěvníky, kteří si památku prohlédli, byli její zachránci. Za organizaci záchrany vzácné architektonické památky patří velký dík právě jim – Matfyzu. Že matematici a fyzici nejsou žádní podivíni, ale lidé se širokým srdcem a citem pro krásu a historické dědictví, svědčí příběh nově objevené archeologické a architektonické památky.

Jak neztrácet čas malichernostmi a začít myslet ve velkém stylu se snaží čtenářům ukázat publikace Malá kniha o velkých plánech podnikatele, spoluzakladatele několika technologických startupů a redaktora ekonomických rubrik různých londýnských novin, Richarda Newtona. Její překlad z anglického originálu (Petra Švambergová) vydalo s podtitulem „Miřte výš a jděte kupředu, až na hranice toho, co se zdá možné, a pak ještě dál“ nakladatelství Bizbooks ve společnosti Albatros Media (Brno 2015, 1. vyd., 184 str., ISBN 978-80-265-O438-2).

Pohled na energetiku a fyziku očima nejrůznějších věkových skupin přináší multimediální aplikace „Svět energie“, nejnovější produkt Vzdělávacího programu ČEZ. Dostupná je na www.svetenergie.cz i v prostředí Google Play a AppStore. I do budoucna počítá s průběžným doplňováním o výukové materiály a fotografie ke stažení, 3D modely a ukázky z prostředí výroby elektřiny a novinek ze světa chytrých technologií. Je také připravena stát se platformou pro výměnu zkušeností mezi pedagogy.

Přirozený je chaos, pořádek je podezřelý a příroda se mu brání. Jinými slovy, k udržení pořádku je třeba vynaložit energii. V moderním tokamaku, jakým bude ITER, bude potřeba udržovat pořádek například v teplotách. Zatímco ve vakuové komoře bude teplota 150 miliónů (a to už je opravdu jedno, jestli stupňů Celsia nebo kelvinů), jen pár metrů vedle ve vinutí supravodivých magnetů potřebujeme teplotu 4 kelviny. Udržet tyto dvě tolik rozdílné teploty spořádaně tak blízko sebe není vůbec jednoduché!