Rubriky

Článků v rubrice: 3090

Chytré LED žárovky neruší biorytmy

Všechny živé organismy – od zvířat přes rostliny až po jednotlivé buňky – se řídí vnitřními hodinami nastavenými na základní rytmus Země, tj. na střídání noci a dne. Vědci mají za to, že se biorytmy datují k počátku života na Zemi zhruba před třemi a půl miliardami let. Pravidelný rytmus nám pomáhá udržet bdělý stav a aktivní činnost, když je Slunce na obloze, a naopak odpočívat během noci, kdy mohou buňky v našem organizmu provést základní údržbu, a mozek si dokáže zaznamenat vzpomínky. Vynález umělého osvětlení přinesl s řadou výhod také nevýhodu. Zvládneme sice udělat více, ale též méně spíme. A co víc, „rozhodili“ jsme si vnitřní hodiny, které se orientovaly podle světla. Není divu, že vědci po celém světě začali hledat nápravu.

Světlotisk Jakuba Husníka

Slova Erasma Rotterdamského, že „kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější“ snad nejlépe charakterizují činnost tiskařů a nakladatelů působících po řadu století i v českých zemích, kde se rodili geniální vynálezci v oboru polygrafie nadaní bohatou invencí. Vedle Aloise Senefeldera a Karla Klíče k nim patří také Jakub Husník, talentovaný český malíř a grafik, vážený středoškolský profesor kreslení, průkopník fotografie, nápaditý vynálezce, úspěšný podnikatel a především polygrafický odborník, jehož jméno je v historii vědy a techniky spjato s grafickou technikou tisku z plochy – se světlotiskem. Český umělec, vynálezce a podnikatel se jako jeden z mála dočkal uznání už za svého života.

Cena Edwards nabízí desetitisíce

Mezinárodní společnost Edwards Vacuum, působící dlouhodobě i v České republice, vyhlásila soutěž o nejinovativnější diplomovou práci. Soutěžit o Cenu Edwards mohou současní studenti i absolventi s již obhájenou diplomovou prací. Vítěz každé kategorie si odnese 20 000 Kč , soutěžící mezi druhým až šestým místem si rozdělí dalších 11 000 Kč! Nejlepší studenti navíc mohou získat i práci ve špičkovém výrobním závodě v Lutíně. Nepromarněte příležitost účasti v prestižní soutěži!

Kdo si hraje, nezlobí….

Ve středu 20. dubna 2016 proběhla ve Vítkovické střední průmyslové škole v Ostravě nová badatelská soutěž žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Soutěže se zúčastnilo 18 čtyřčlenných družstev žáků školy. V prvním kole soutěže měli žáci za úkol nakreslit návrh jeřábu na papír tak, aby zaujal porotu a návrh splňoval předem daná kritéria pro rozměry, délku vodorovného ramene i stabilitu jeřábu.

Nové chladicí věže v Dukovanech jistí původní hyperboloidy

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Tomonaga – úsvit kvantové elektrodynamiky

Před 110 lety se narodil japonský teoretický fyzik a jedna z hlavních osobností kvantové elektrodynamiky, Šin-ičiró Tomonaga.

... 1 « 229 230 231 232 233 234 235 » 515 ...

Nejnovější články

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nové jaderné palivo v Dukovanech

Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail