Rubriky

„Napsat stručnou, ale dobrou věc je těžší, než dát dohromady tlustou monografii,“ řekl kdysi slavný český lékař Josef Charvát. Když absolventům českých vysokých škol položíte otázku, zda v průběhu studií navštěvovali na univerzitě či technice kurzy psaní, s pobavením nebo s despektem vám vysvětlí, že psát se naučili již v první třídě základní školy. Pokud se však na totéž zeptáte studenta amerického, určitě vám odpoví, že ano. To proto, že psaním se zde rozumí nejen elementární schopnost zaznamenávat písmem mluvený jazyk, ale především dovednost dobře se písemně vyjadřovat a tvořit nejrůznější texty – administrativní, publicistické, umělecké, odborné a dokonce vědecké.

Je to velmi oblíbený folklór: jedeme na lyžích, zastavíme v horské boudě a dáme si „na zahřátí“ grog nebo panáka. A je nám teplo! Funguje to! Jak se ale na pití alkoholu „proti zimě“ dívají lékaři, a jak fyziologicky funguje doopravdy?

Na pozadí horizontu nevadské pouště vyrůstá na ploše 600 000 m² gigantická stavba. Společnost Tesla Motors zde buduje „gigatovárnu“ na výrobu jediné komponenty pro své elektromobily – na výrobu baterií. Jde o toxický produkt, který po několika letech degraduje. Musí se pečlivě navrhnout tak, aby nedošlo k přehřátí baterie, které vede ke katastrofě. Továrna představuje sen Elona Muska vyrábět lepší, dostupné elektromobily – a také lepší baterie. O totéž se snaží i jiní výrobci, ne vždy úspěšně.

Nikoho asi nepřekvapí, že francouzské železnice SNCF jsou největším spotřebitelem elektřiny v zemi – vyžadují spoustu megawattů pro pohon pěti set superrychlých vlaků TGV (Train à Grande Vitesse) a k pohonu nespočtu běžných elektrických vlaků. Na druhém místě ve spotřebě elektrické energie jsou hutě; potřebují ohromný výkon pro provoz indukčních pecí, které taví kov před jeho litím do ingotů. Jak se do spolku největších žroutů elektřiny zařadí ITER?

Existují dva druhy vrtů k získávání geotermální energie: běžné vrty a vrty velmi hluboké. Velmi hluboký vrt do hlouby 5 000 metrů se v současné době uskutečňuje v rámci projektu Iceland Deep Drilling v oblasti Reykjanes na jihozápadě Islandu. Cílem projektu bude získávat vysokoteplotní zdroj přímo ze zemského magmatu. Vrtat se začalo 12. srpna 2016 a předpokládá se, že už do konce tohoto roku se dosáhne oblasti s teplotou v rozmezí 400 °C až 1 000 °C. Vrt pronikne Středoatlantským hřbetem, který tvoří hranici mezi zemskými deskami.

První fúzní elektrárny budou spalovat směs izotopů vodíku – deuterium D (těžký) a tritium T (supertěžký). Směs DT má totiž ze všech známých fúzních paliv nejnižší zápalnou teplotu. Dnes se často mluví i o reakci vodíku s borem 11, protože při ní nevzniká nepříjemný neutron, který při DT reakci způsobuje sekundární radioaktivitu konstrukčních materiálů a zhoršuje jejich vlastnosti. Tato reakce však má 20-krát vyšší zápalnou teplotu, což je mimo dosah současné fúzní technologie. Ve významném měřítku dokázaly uvolnit fúzí jadernou energii zatím jen dva tokamaky: JET a TFTR. Podívejme se na přehled DT kampaní.