Rubriky

Ačkoliv lidi po celá tisíciletí fascinovala a okouzlovala nejen noční, ale i denní obloha, v dnešní uspěchané době se málokdo zastaví, aby se pokochal krásami, které se nám při pohledu vzhůru nabízejí. I když většina dnešních lidí o principech, kterými se pohyb Slunce, Měsíce a Země řídí, neví téměř nic, jsme na jeho rytmu naprosto existenčně závislí. Naši neznalost chce trochu napravit útlá (64 stran) a bohatě ilustrovaná (136 obrázků) knížka „Slunce, Měsíc a Země“, kterou napsal britský spisovatel a vědec na volné noze Robin Heath. Tento autor řady knih o archeoastronomii a architektuře prehistorických sídlišť sice vystudoval elektroinženýrství, ale záhy se přeorientoval na astronomii a astrologii, které také vyučuje na Oxfordské letní škole. Překlad Jana Švábenického vydalo nakladatelství Dokořán (Praha 2005, 1. vyd.) v ediční řadě Pergamen, ve které již téměř deset let systematicky mapuje pro českého čtenáře lidské poznání na pomezí vědy a tajemna, graficky atraktivně zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání ani spekulaci či mystice.

„Metanová časovaná bomba“ je populární zkratkou pro situaci, kdy by tání Arktidy mohlo vyvolat náhlé uvolnění velkého množství metanu a urychlit tak globální oteplování planety. Někdo tuto možnost označuje za „arktickou metanovou katastrofu“ nebo dokonce za „metanovou apokalypsu“. Psali jsme o tom v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/1755-po-stope-casovane-bomby-v-arktide. Je možnost katastrofy reálná?

Využijte aktuální nabídku aktivit České kosmické kanceláře. Najdete mezi nimi přednášky, účast v soutěžích, v letní škole Kosmického centra a na řadu dalších projektů. Rozhodujte se rychle! Uzávěrky přihlášek na některé z lákavých akcí jsou už brzy!

Po havárii 4. bloku černobylské jaderné elektrárny se v roce 1986 a později vystěhovalo přibližně 336 000 obyvatel z oblasti o rozloze 4 200 km² mezi Běloruskem a Ukrajinou. Jim Smith z britské University of Portsmouth vypracoval s pomocí svých běloruských kolegů studii současného stavu místní přírody. Jde o dosud největší studii divoké přírody od havárie. Fenomén rozkvětu přírody v okolí Černobylu se projevil již po dvaceti letech - psali jsme o něm již v  článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/586-mutanti-z-cernobylu.

Města se stávají stále složitějšími, automatizovanějšími a „chytřejšími“. To ovšem jen zvyšuje jejich náchylnost stát se cílem kyberútoků. Kdy tedy „chytré“ město není tak docela chytré na to, aby odolalo? A kdy ano? Světové metropole dnes závodí při aplikaci technologií, které automatizují služby, jako jsou například řízení dopravy nebo osvětlování ulic. Na druhé straně ale nedělají dost pro ochranu před kyberútoky.

Letos uplynulo čtvrt století od úmrtí učitele našich teoretických fyziků, univ. prof. RNDr. Václava Votruby– prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou (elektrodynamikou) a systematikou elementárních částic. Jeho zásluhy spočívají i ve výběru a výchově několika generací českých teoretických fyziků. Společně s profesory Františkem Běhounkem, Vladimírem Majerem, Václavem Petržílkou, Čestmírem Šimáněm, Vilémem Santholzerem, Bohumilem Kvasilem a dalšími špičkovými vědci a techniky patří k zakladatelům českého jaderného výzkumu a počátků české a slovenské jaderné energetiky. Spolu s některými z nich se v roce 1955 podílel na založení Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze. Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a aplikovanou matematiku uděluje pravidelně od roku 2003 k uctění jeho památky Cenu Václava Votruby za nejlepší disertaci v oboru teoretické fyziky. FJFI souvisí se zahájením čs. jaderného programu, pro který bylo třeba vybudovat vysoce kvalitní vědecké a pedagogické pracoviště.To letos oslavuje výročí 60 let od svého založení.