Rubriky

Co si představíte pod pojmem průchodka? Gumový prstýnek padnoucí do otvoru v plechovém krytu přístroje. Eliminuje ostré hrany otvoru a chrání procházející kabel před poškozením. Trochu jiné konstrukce, hmotnosti a účelu jsou průchodky zavádějící elektrický proud do supravodičů jakéhokoli cívkového systému tokamaku ITER. Jak známo, vlastní zařízení tokamak je ukryto v jakémsi hrnci obráceném dnem vzhůru, který na první pohled připomíná dvoupatrový panelový dům, pokud by se někomu zachtělo postavit panelák válcového tvaru. To, co je spojuje, jsou tři řady oken obtáčející kruhovou stěnu. Okna – porty – slouží ke spojení vnitřku vakuové komory a vnějšího okolí kryostatu (tak se onen panelák alias kryt tokamaku ITER nazývá). Diagnostická zařízení, přívod paliva a odvod spalin to vše jsou funkce „panelákových oken“. A kromě nich tu jsou ještě veledůležité průchodky.

Sedm vědců USA z různých laboratoří, vedených Woods Hole Research Center in Malmouth, Massachussets, podniklo v červenci letošního roku 7 000 km dlouhou cestu a překročilo 15 časových pásem, aby se dostalo 220 km za polární kruh do východosibiřského města Čerskij. V té době tam bylo 27 stupňů Celsia. Tato oblast severských lesů a tundry představuje největší ekosystém na Zemi. Pod asi 75 cm půdy se nachází vrstva permafrostu tvrdá jako ocel a nebezpečná jako dynamit.

Údajně se blíží doba tzv. autonomních vozidel – automobilů bez řidiče. Auta nebudou mít volant ani brzdový pedál, a když se do nich posadíte, budete si moci „dát dvacet“ nebo se dívat na televizi. Nebo otočit sedadlo a bavit se se spolucestujícími. Očekává se, že tato veřejná dopravní zařízení omezí dopravní ruch, sníží emise CO₂ a doprava bude lacinější.

Účinnou a dlouhodobou obranyschopnost organismu vůči infekčním onemocněním má zajistit nový typ vakcíny, vyvíjený mezinárodním týmem vědců z České republiky, USA a Velké Británie. Originální složení vakcíny zesiluje účinek očkovací látky, zajišťuje její delší setrvání v tělním oběhu a umožňuje efektivnější lokalizaci jejího terapeutického účinku.

Říkají mu páteř tokamaku. Centrální solenoid. Fyzikálně vzato jde o primární vinutí transformátoru. Má ho každý tokamak, bude ho mít i ten největší - ITER na jihu Francie poblíž střediska výzkumu atomové energie CEA Cadarache. Proměnný elektrický proud v primárním vinutí vybudí elektromagnetickou indukcí elektrický proud v sekundárním vinutí. Tím je však jediný závit – provazec plazmatu ve vakuové komoře. Elektrický proud ohřívá plazma a jeho magnetické pole spoluvytváří magnetickou nádobu izolující plazma od stěn vakuové komory. Centrální solenoid patří pochopitelně mezi nejvýkonnější elektromagnety, které byly kdy vyrobeny.

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.