Rubriky

Doktor Bigot je váženým vědcem, dosavadním předsedou a ředitelem Francouzského komisariátu pro jadernou a obnovitelnou energii CEA a vysokým komisařem OSN. Narodil se 24. ledna 1950 v Blois. Stal se doktorem věd ve fyzice a chemii a kromě vědecké kariéry byl v letech 2002-2003 francouzským ministrem mládeže, školství a výzkumu.

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech. Pokrývají krajinu jako sníh, jejich vláknům se také říká „andělské vlasy“. Podobný jev pozorovali v roce 2014 i v Arizoně (https://www.youtube.com/watch?t=98&v=UH6bjsJf2tQ).

Sedm studentů středních škol z Prahy, Staré Boleslavi, Uherského Hradiště a z dalších českých měst se letos zúčastnilo unikátního programu Honeywell Leadership Challenge Academy (HLCA). Celkem se do programu, který se uskutečnil v atraktivním prostředí vesmírného centra NASA v americkém městě Huntsville státu Alabama, zapojilo 306 studentů z 39 zemí.

Maják termojaderné fúze, coby zdroje energie, se tyčí na rozmezí tří oblastí vědy: atomové fyziky, astrofyziky a fyziky výbojů v plynech. Astrofyzika položila otázky, atomová fyzika je vyřešila a fyzika výbojů v plynech nabídla možnosti jak poznatky průmyslově využít.

Poslední čtvrtina devatenáctého století byla ve fyzice převážně obdobím odhalování základních vědeckých poznatků. Současně začínalo vědecké bádání kvalitativně nového druhu. Bylo k dispozici velké množství nových experimentálních objevů týkajících se elektromagnetických jevů spojených s pohybem elektricky nabitých částic a těles. Experimentálnímu studiu vlivu magnetického pole na různé druhy záření věnoval téměř celou svoji vědeckou dráhu i holandský fyzik Pieter Zeeman. Účinky magnetizmu na zdroje elektromagnetického záření začal studovat již jako rozšíření své disertační práce. Letos by oslavil výročí 150 let od svého narození.

Při zkoumání uměleckých památek je důležité památku nepoškodit. Pro nedestruktivní analýzu se hodí například metody založené na ionizujícím záření, které dokážou stanovit nejen velmi přesně chemické složení objektů, ale i jejich stáří. V této souvislosti se podívejme na metodu rentgenfluorescenční analýzy, kterou jsme použili pro studium fresek a relikviáře svatého Maura. Rentgenfluorescenční analýza je relativně jednoduchá nedestruktivní metoda, jejíž použití se nemusí omezovat na laboratoř, ale lze jí s výhodou používat i v „polních“ podmínkách.