Rubriky

Zatímco v Německu eskalují problémy kolem budoucích úložišť jaderného odpadu, ve Frauenhoferově institutu chemických technologií (ICT) ve Pfinztalu už dnes vážně uvažují o tom, že i větrné elektrárny, kterých bylo ke konci roku 2014 jen na pevnině 24 867, se po odstávce stanou využitelným odpadem. A rozhodně nikoli zanedbatelným. Jen z rotorových lopatek větrníků se podle ICT do roku 2027 v Německu zvýší hmotnost odpadu na 30 000 tun ročně a postupně se dosáhne až 40 000 tun. Nová energetická technologie se tak zřejmě stane základem pro lukrativní recyklační trh.

V úterý 5. srpna 2014 se pod záštitou Asociace malých debrujárů České republiky vydala do Jordánska na soutěžní přehlídku studentských vědeckých projektů Expo Science Asia 2014 jedenáctičlenná delegace žáků, studentů a pedagogů ze Stříbra, Nymburka, Petřvaldu a Hustopečí. V jordánském Ammánu představilydebrujárské týmy čtyři projekty: Fascinující fyzika (Nymburk – Mgr. David Michálek, Adolf Toman), Fyzika a chemie pro děti (Petřvald – Ilona Křižáková, Nikola Kovalová), Fyzika může být zábava (Stříbro 1 – RNDr. Naděžda Zíková, Daniel Sůva, Jan Kalčík) a Fyzikální experimenty s plechovkami od nápojů (Stříbro 2 a Hustopeče – PhDr. Jitka Soukupová, Mgr. Miloslava Kuncová, Jana Nedvědová, Šárka Pomyjová).

Voda je nejdůležitější a nejrozšířenější kapalinou na Zemi, bez ní by neexistoval život. Ve vodě se vyvinuly první živé organismy a na souši se život rozšířil teprve mnohem později. Molekuly vody se skládají z jednoho atomu kyslíku a dvou atomů vodíku, ale vodíkové vazby mezi sousedními molekulami jsou příčinou řady charakteristických vlastností vody.

V dějinách lidstva existovaly situace, které dnes zažijeme již jen stěží. Například prověřování pravosti kovových mincí chrupem. Přitom to byla po dlouhou dobu jedna z metod, jak poznat pravost zlatých mincí. Je možné tímto způsobem něco zjistit? Připomeňme si, že mince s vrubovanými okraji vynalezl a zavedl koncem 17. století slavný fyzik Isaac Newton. Samozřejmě to byl jen zlomek jeho přínosu do světové pokladnice vědy a techniky.

Zřejmě největší vědec všech dob – Isaac Newton – žil na přelomu 17. a 18. století v letech 1642 (1643) až 1727. Považuje se za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob či dokonce za zakladatele moderní fyziky a vědy vůbec. Velice se též zabýval magií. Střídala se u něho období neuvěřitelného myšlenkového soustředění, kdy zapomínal na běžné denní úkony, s léty depresí a podivínství, kdy panovaly pochybnosti o jeho duševním zdraví. I to však můžeme považovat za příznaky geniality. Na jeho počest byla pojmenována fyzikální jednotka síly, newton. Gravitační teorie a představy o prostoru a čase platily ještě dalších 200 let; do té doby, než přišel Albert Einstein.

K vědeckým osobnostem, které se podstatnou měrou zasloužily o rozvoj analytické a separační chromatografie, patří britský chemik Richard Laurence Millington Synge. Vloni uplynulo sto let od jeho narození a dvacet let od jeho úmrtí. Ačkoliv velká část nejoslavovanějších vědeckých a technologických objevů a vynálezů, které změnily svět, je dílem náhodných okolností, nečekaných inspirací a nenadálých změn chápání, věda ve skutečnosti postupuje kupředu řadou relativně malých kroků, z nichž každý staví na práci předchůdců. Cílený výzkum je jednou z nejproduktivnějších metod vědeckotechnického vývoje. Životopis úspěšného vědce Richarda Laurence Millington Syngeho ukazuje, že velké průlomy v zásadě vždy přicházely jako vyvrcholení mnohaleté usilovné práce.