Rubriky

Jezero Bajkal již není známé jen tím, že jako nejhlubší (1 642 m) obsahuje asi 20 % všech zásob sladké vody na světě, ale i proto, že na jeho dně existuje velký energetický poklad – velké kusy ledu podobných hydrátů metanu. Pokud se k nim přiblížíte plamenem, hoří jako metan – dosud nejznámější a nejčistší fosilní palivo na světě.

Naši vzdálení prapředci pocházejí nikoliv z Afriky, ale z Asie, a to ze skleníkového světa bez dinosaurů. Hlas prvního primáta se poprvé ve zvířecím chóru ozval před více než 55 miliony lety ve svěžím deštném pralese, připomínajícím dnešní východní Asii. Začátkem června 2013 byla objevena fosílie, která naznačuje, jak asi náš prapředek vypadal. Jedná se o nejstarší kostru primáta, kterou archeologové objevili.

Večer již fouká neodbytných 7° B a oceán začíná být slyšet. Hlavní plachta musí dolů. Je zřejmé, že na Bermudách budeme dřív, než jsem předpokládal. Také to znamená, že v noci budeme mít pod sebou návětrné pobřeží Bermud s množstvím nepříjemných útesů a s deformovanými vlnami, odraženými od ostrovů. A pak nás čeká komplikované zaplutí do plavebního kanálu Town Cut Channel, k jehož ústí je třeba prokličkovat mezi mělčinami a útesy.

V lednu 2013 se na webu objevila virtuální procházka vodní elektrárnou Štěchovice. Měla velký ohlas – informační centra a provozy vodních elektráren Skupiny ČEZ si turisti ani školní výpravy za poznáním nenechají ujít. Zkusme se ale na vodní díla a jejich okolí podívat ještě trochu jinak. Připravili jsme pro vás kvíz – popis geologie a historie míst, kde dnes některé vodní elektrárny stojí. A hádejte, které elektrárny to jsou. Pokud znáte správné odpovědi, neváhejte je poslat do redakce. Prvních pět čtenářů, kteří správně uhádnou všech pět hádanek, odměníme dárkem!

V říjnu loňského roku úspěšně proběhly testy zábran určených pro ochranu italských Benátek před záplavami. Podle odborníků jde o milník významného inženýrského experimentu.

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.