„A koukej už spát!“ Chlapec položil poslušně svou střapatou hlavu na polštář a zavřel oči. Matka ještě jedním pohledem zkontrolovala stav pokojíku – na to, že ho obýval dvanáctiletý kluk, byl celkem uspokojující – zhasla a zavřela za sebou dveře.
Učitelé, stěžujete si, že je málo fyzikálních pomůcek? Vaši žáci vám je vyrobí! Jen to vzít za správný konec – čili za srdce. Fyzika je přece k pomilování (nebo k pomylování?).
Mnozí z nás určitě znají televizní pořad Popularis, který se snaží laické veřejnosti přiblížit fascinující svět vědy a techniky. V rámci vzdělávacího programu ČEZ vznikly ve spolupráci s firmou Herafilm, která pro Českou televizi tento seriál natáčí, čtyři krátké filmy popularizující obnovitelné zdroje energie.
Těsně nad ránem 27. srpna 2004 nalezl amatérský astronom Don Machholz z kalifornského Colfaxu (USA) neznámou kometu. V jeho 0,15-m zrcadlovém dalekohledu se jevila jako mlhavý slabý obláček 11. magnitudy pohybující se jihovýchodním směrem souhvězdím Eridanus.
Před 130 lety, 25. dubna 1874, se v italském městečku Griffona u Bologně narodil muž, který „zmenšil“ svět, vynikající elektrotechnik a vynálezce bezdrátové telegrafie, G. M. Marconi. Po bohatém a úspěšném životě, plném významných poct, zemřel 20. července 1937 v Římě.
Právě před dvěma sty deseti lety, 8. května roku 1794, skončil pod gilotinou Francouzské revoluce svůj život jeden z největších učenců Francie všech dob, „arcičaroděj“ počátků moderní chemie – Antoine Laurent Lavoisier.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
