Napájeni sluncem
„Napájeni Sluncem“ je soutěž, které se mohou zúčastnit všichni – malí, velcí, tlustí, hubení, všichni, kdo rádi dělají něco navíc. Pořadatelem soutěže je Vysoká škola báňská v Ostravě.
„Napájeni Sluncem“ je soutěž, které se mohou zúčastnit všichni – malí, velcí, tlustí, hubení, všichni, kdo rádi dělají něco navíc. Pořadatelem soutěže je Vysoká škola báňská v Ostravě.
Větrné elektrárny nejsou – jak by se to mohlo zdát díky zvyšující se frekvenci této tematiky v médiích – vynálezem posledních desetiletí. Energii větru využívaly tisíce let primitivní plachetnice přírodních národů i elegantní klipery, vrcholná díla éry velkých plachetnic, na souši byly větru do cesty stavěny větrné mlýny. A už koncem 19. století došlo ke spojení křídel větrného mlýna nebo rotoru větrného kola s dynamem, vyrábějícím elektrický proud.
Příští rok je vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Jeho organizátoři navazují na tradici podobných celosvětových akcí, které se týkaly geofyziky a výzkumu pólů (Mezinárodní polární roky 1882 a 1932 a Mezinárodní geofyzikální rok 1957). Účelem těchto aktivit je posílení vědecké spolupráce a zároveň propagace vědy u co nejširší veřejnosti.
Americký přírodovědec a spisovatel, významný státník a diplomat Benjamin Franklin se narodil právě před třemi sty lety, 17. ledna 1706, v Grovernors Island u Bostonu a zemřel 17. dubna 1790 ve Filadelfii. U nás je znám především v souvislosti s Prokopem Divišem jako vynálezce bleskosvodu.
Jako čestný host mezinárodního filmového festivalu EKOFILM 2006 letos přijel do Čech francouzský aktivista Bruno Comby. Přednášel na JČU v Českých Budějovicích, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na UJEP v Ústí nad Labem.
V minulém čísle jsme si představili nejčastější biometrické metody. Dnes se podíváme kritickým okem na problematiku rozpoznávání lidských tváří.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.