Váš průvodce vesmírem
(nejen) internetový kurz astronomie
(nejen) internetový kurz astronomie
Výzkum trhu vznikl jako odpověď na otázky, které si kladli ekonomové, podnikatelé, obchodníci a další „lidé praxe“. Na začátku tedy nebyla univerzitní či jiná vědecká pracoviště, ale naopak – potřeby praktického života (věda praxí zrozená).
„Napájeni Sluncem“ je soutěž, které se mohou zúčastnit všichni – malí, velcí, tlustí, hubení, všichni, kdo rádi dělají něco navíc. Pořadatelem soutěže je Vysoká škola báňská v Ostravě.
Větrné elektrárny nejsou – jak by se to mohlo zdát díky zvyšující se frekvenci této tematiky v médiích – vynálezem posledních desetiletí. Energii větru využívaly tisíce let primitivní plachetnice přírodních národů i elegantní klipery, vrcholná díla éry velkých plachetnic, na souši byly větru do cesty stavěny větrné mlýny. A už koncem 19. století došlo ke spojení křídel větrného mlýna nebo rotoru větrného kola s dynamem, vyrábějícím elektrický proud.
Příští rok je vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Jeho organizátoři navazují na tradici podobných celosvětových akcí, které se týkaly geofyziky a výzkumu pólů (Mezinárodní polární roky 1882 a 1932 a Mezinárodní geofyzikální rok 1957). Účelem těchto aktivit je posílení vědecké spolupráce a zároveň propagace vědy u co nejširší veřejnosti.
Americký přírodovědec a spisovatel, významný státník a diplomat Benjamin Franklin se narodil právě před třemi sty lety, 17. ledna 1706, v Grovernors Island u Bostonu a zemřel 17. dubna 1790 ve Filadelfii. U nás je znám především v souvislosti s Prokopem Divišem jako vynálezce bleskosvodu.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.