Termojaderná fúze pro každého
Při příležitosti 45. výročí založení vydal Ústav fyziky plazmatu AV ČR knihu Řízená termojaderná syntéza pro každého.
Při příležitosti 45. výročí založení vydal Ústav fyziky plazmatu AV ČR knihu Řízená termojaderná syntéza pro každého.
Nový objev českých vědců by mohl zmenšit objem vysoce radioaktivního jaderného odpadu.
Kromě toho, že poskytují velké množství energie, jsou ekonomické, nespotřebovávají kyslík a neprodukují žádné skleníkové plyny, nemají jaderné elektrárny problém ani s použitým palivem. Že jsme se zbláznili? Že jste naopak slyšeli, že jaderný odpad je největším problémem jaderné energetiky? Byli jsme se na to podívat. Pojďte s námi.
„Už mě pokousal pes, honily mě vosy. A teď musím ještě ke všemu chodit odečítat přímo doprostřed výběhu se čtyřmi pštrosy!“ stěžuje si zaměstnanec Severomoravské energetiky Karel Kakeš. Zhruba jednou měsíčně musí do areálu firmy Libros v Ostravě Přívoze. Trafostanice je tam přímo uprostřed pštrosího výběhu.
Implantací takzvaných embryonálních kmenových buněk je možné léčit sedmdesát druhů jinak téměř neléčitelných nemocí. Tyto buňky se totiž umí vyvinout do jakékoli libovolné formy – čili jen jimi jde vytvořit či dotvořit jakýkoliv lidský orgán, tkáň i krvinky. Proč si je „nevypěstovat“?
V minulosti se přírodou nechalo inspirovat mnoho vynálezců či vědců a rozhodně ne nevýznamných, například i Leonardo da Vinci. Dnes, na prahu 21. století, se začíná dostávat do povědomí mnoha lidí věda založená na obdobném principu „opisování“ od přírody, bionika, vědní obor založený na spojení biologie a techniky.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.