Rubriky

Článků v rubrice: 3240

U dánského větrného Edisona

Větrné elektrárny nejsou – jak by se to mohlo zdát díky zvyšující se frekvenci této tematiky v médiích – vynálezem posledních desetiletí. Energii větru využívaly tisíce let primitivní plachetnice přírodních národů i elegantní klipery, vrcholná díla éry velkých plachetnic, na souši byly větru do cesty stavěny větrné mlýny. A už koncem 19. století došlo ke spojení křídel větrného mlýna nebo rotoru větrného kola s dynamem, vyrábějícím elektrický proud.

Soutěž pro školy k „Mezinárodnímu heliofyzikálnímu roku“ 2007

Příští rok je vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Jeho organizátoři navazují na tradici podobných celosvětových akcí, které se týkaly geofyziky a výzkumu pólů (Mezinárodní polární roky 1882 a 1932 a Mezinárodní geofyzikální rok 1957). Účelem těchto aktivit je posílení vědecké spolupráce a zároveň propagace vědy u co nejširší veřejnosti.

Benjamin Franklin

Americký přírodovědec a spisovatel, významný státník a diplomat Benjamin Franklin se narodil právě před třemi sty lety, 17. ledna 1706, v Grovernors Island u Bostonu a zemřel 17. dubna 1790 ve Filadelfii. U nás je znám především v souvislosti s Prokopem Divišem jako vynálezce bleskosvodu.

Environmentalisté pro jadernou energii

Jako čestný host mezinárodního filmového festivalu EKOFILM 2006 letos přijel do Čech francouzský aktivista Bruno Comby. Přednášel na JČU v Českých Budějovicích, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na UJEP v Ústí nad Labem.

Biometrické metody v bezpečnostní praxi (2)

V minulém čísle jsme si představili nejčastější biometrické metody. Dnes se podíváme kritickým okem na problematiku rozpoznávání lidských tváří.

Chemie na jaderné elektrárně - co tam proboha dělá?

co tam proboha dělá? S otázkami podobného typu se setkávám poměrně dlouho a nezdá se, že by jich ubývalo. Rozhodl jsem se proto, že se pokusím osvětlit, co vlastně chemie na jaderné elektrárně pohledává, jakou má roli a v čem je užitečná.

... 1 « 467 468 469 470 471 472 473 » 540 ...

Nejnovější články

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail