Rubriky

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek identifikuje buňky, které mohou ozřejmit nejranější původ rakoviny.

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího dne, cesta by trvala asi pět nocí. Kryostat pro zařízení na testování magnetického studeného materiálu je nejdelší (22 m) a nejširší (11 m) komponentou, která kdy byla na staveniště ITER dodána. Vzhledem ke svým výjimečným rozměrům a náročnosti zdolávání mnoha zatáček na 104 kilometrové trase z nákladního přístavu v Marseilli na místo stavby byla cesta dokončena rychlostí chůze právě za pět nocí.

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře. Po rozpadu a osamostatnění Kazachstán velmi zbohatl na těžbě nerostných surovin, z nichž přední místo zaujímá uran. Pro další rozvoj země potřebuje více a více elektrické energie, rozhodla tedy o výstavbě první vlastní velké jaderné elektrárny. Hlavním dodavatelem bude ruský Rosatom, který vyhrál výběrové řízení.

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat. Její rekuperační výměník dokáže odebrat teplo z odpadní vody a znovu jej využít k předehřevu vody studené. Rodinným a bytovým domům se investice do něj vrátí v horizontu několika let, průmyslovým provozům dokonce během měsíců.

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu. Tyto symboly zůstávají na svých původních místech, existují však i pavilony, jež po skončení výstavy cestují a někdy i přes oceán. Osudy vybraných pavilonů dokládají, že architektura může být nejen pomíjivým uměním, ale i putujícím dědictvím s novým životem jinde.

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Do 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.