Rubriky

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího dne, cesta by trvala asi pět nocí. Kryostat pro zařízení na testování magnetického studeného materiálu je nejdelší (22 m) a nejširší (11 m) komponentou, která kdy byla na staveniště ITER dodána. Vzhledem ke svým výjimečným rozměrům a náročnosti zdolávání mnoha zatáček na 104 kilometrové trase z nákladního přístavu v Marseilli na místo stavby byla cesta dokončena rychlostí chůze právě za pět nocí.

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře. Po rozpadu a osamostatnění Kazachstán velmi zbohatl na těžbě nerostných surovin, z nichž přední místo zaujímá uran. Pro další rozvoj země potřebuje více a více elektrické energie, rozhodla tedy o výstavbě první vlastní velké jaderné elektrárny. Hlavním dodavatelem bude ruský Rosatom, který vyhrál výběrové řízení.

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat. Její rekuperační výměník dokáže odebrat teplo z odpadní vody a znovu jej využít k předehřevu vody studené. Rodinným a bytovým domům se investice do něj vrátí v horizontu několika let, průmyslovým provozům dokonce během měsíců.

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu. Tyto symboly zůstávají na svých původních místech, existují však i pavilony, jež po skončení výstavy cestují a někdy i přes oceán. Osudy vybraných pavilonů dokládají, že architektura může být nejen pomíjivým uměním, ale i putujícím dědictvím s novým životem jinde.

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Do 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou. Stará zařízení nahrazují postupně nové, moderní nízkoemisní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Pokračuje tak dekarbonizace českého teplárenství a zároveň udržení spolehlivých dodávek tepla i do dalších let. Kromě pravé části Prahy zásobuje Elektrárna Mělník teplem i město Mělník a Neratovice, celkem je to 250 000 zákazníků.