Rubriky

Palivem budoucnosti se může podle odborníků stát vodík vyrobený elektrolýzou z vody. Širšímu využití zatím brání omezené možnosti jeho přepravy na větší vzdálenosti. Na řešení již nyní pracují přední dopravci, konkrétně navrhují novou generaci lodí, které by vodík při velmi nízkých teplotách blízkých absolutní nule transportovaly po celém světě. Jde o jednu z největších technologických výzev příštího desetiletí. Využívání vodíku jako alternativního paliva může pomoci naplnit cíle klimatické neutrality.

Podle Mezinárodní energetické agentury emise oxidu uhličitého z letecké dopravy v posledních dvou desetiletích raketově rostou. Statistiky ukazují, že letecký provoz se před razantním omezením způsobeným pandemií podílel na produkci globálních emisí ze spalování fosilních paliv téměř 3 %; ročně vypouštěl do ovzduší téměř 1 Gt emisí. Do roku 2050 by komerční letadla ale mohla chrlit až 24 % celosvětových emisí uhlíku. Podle posledních dat Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol tvořily v roce 2020 až třetinu evropských leteckých emisí lety na krátké vzdálenosti do 1 500 kilometrů. Vývojáři a letecké společnosti proto přicházejí s nápady, jak zejména letadla s kratším doletem „přebarvit na zeleno“. Ve hře jsou vodík, elektřina, biopaliva, hybridní stroje nebo úsporné moderní technologie.

V posledních letech prošla datová centra velkými změnami. Kvůli obrovské spotřebě energie a s tím souvisejících emisí oxidu uhličitého jsou považovaná za subjekty, které přispívají k ničení životního prostředí. Pokročilé technologie zdrojů nepřerušovaného napájení (UPS) však mají potenciál proměnit je při zachování 100% doby provozuschopnosti v hrdiny šetrné k životnímu prostředí. Což ukazuje, že datová centra mohou být součástí řešení a nikoli součástí problému.

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu EUR. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG, dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Zlepšila se v posledním roce informační gramotnost českých žáků? Rozumějí lépe on-line prostředí, orientují se v moderních technologiích? 12. ročník soutěže IT-SLOT letos opět prověří znalosti tisíců dětí z 8. a 9. tříd základních škol, a to v informatice, aplikované matematice a logickém myšlení. Registrace desítek škol ze všech krajů probíhá právě teď až do 10. listopadu. Přihlaste se!

Právě před deseti lety jsme uveřejnili článek o umělém mase Vepřový řízek ze zkumavky | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz). Jakkoliv se zdály uvedené informace  šílené, pomalu si zvykáme, že se s uměle vypěstovaným masem budeme skutečně na talíři setkávat. Pojďme se podívat, jak vývoj za jedinou dekádu pokročil a co se změnilo. Zdá se, že maso budeme pěstovat nejen ve zkumavce, ale zcela prozaicky ho prostě nahradíme rostlinnými proteiny. I když kdo ví? Na konci července oznámila izraelská firma první výrobu masa z kmenových buněk zvířat. Buňky rostou v bioreaktoru a dělají stejnou práci, jako by byly součástí živočicha.