K nabití tradiční baterie využívající ke skladování elektřiny chemické reakce je třeba dlouhá doba. Na rozdíl od nich kondenzátory, které skladují energii v elektrickém poli, mohou energii rychle dobíjet i rychle uvolňovat. Uskladní jí ale jen malé množství.

Na knižním trhu se konečně objevila nová odborná publikace na současné úrovni poznání věnovaná procesům účinného spalování paliv. Jak pravil Ludwig Boltzmann: „Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie.“ Stoprocentně to splňuje kniha „Efektivní spalování paliv“ (Praha 2014, 1. vyd., 138 str., ISBN 978-80-260-5394-4), jejímž autorem je emeritní profesor v Ústavu energetiky Fakulty strojní, ČVUT v Praze, prof. Ing. František Jirouš, DrSc.

Svou klubovou činnost se Stříbrujáři snaží přiblížit široké veřejnosti na různých výstavách a festivalech vědy nejen v Čechách, ale i v zahraničí.V roce 2013 měli možnost, jako jedni ze 4 zástupců České republiky, představit svůj projekt „Fyzika může být zábava“ na mezinárodní přehlídce žákovských a studentských projektů Expo Science International v Abu Dhabi. Napsala nám o tom vedoucí debrujárů ze Stříbra, PhDr. Jitka Soukupová.

Speciální sluneční zařízení IBM Sunflower vyrábí elektřinu, teplo i čistou pitnou vodu. Má se stát prvním zařízením, které poskytne elektrickou energii, vodu a teplo pro komunity ve vzdálených oblastech bez centrální elektrické sítě.

Současná civilizace se topí v odpadech. A nejhorší na tom je, že značná část odpadů obsahuje biologicky neodbouratelné plasty: polyakrylát sodný, polyetylen, lepidla na bázi polymerů apod.Ať již plasty milujete nebo nenávidíte, syntetické polymery na bázi ropy charakterizují náš věk.  Takové materiály zde zůstanou velmi dlouho a je jen málo míst na Zemi, kde se ještě nevyskytují.  Vzdálené oceánské víry obsahují obrovská množství plastových odpadů, hluboké oceány jsou zahlceny polymerovými částicemi a speciální expedice musí odstraňovat takové odpady i z Mount Everestu ve výšce nad 8 000 m.

U východosibiřského města Mirnyj leží druhý nejhlubší povrchový důl na světě – důl Mir. Po dobu 54 let se zde těžily diamanty.