Osamělý robot se těžkopádně pohybuje na skládce odpadů ve střední části Švédska a vystřeluje laserové paprsky. Úkolem robota přezdívaného Gasbot je „vyčenichat“ úniky metanu v jeho okolí. Stroje tohoto druhu by mohly jednoho dne sloužit k odhalení nebezpečných emisí na skládkách odpadů, v dolech nebo dokonce v ulicích měst. Úniky metanu jsou předmětem obav, protože mohou způsobit exploze i přispívat ke globálnímu oteplování. Jedna studie z počátku roku 2014 ukázala, že vědci trvale podceňují úroveň metanu v atmosféře. Možná částečně i proto, že tyto úniky lze jen těžko zjistit.

Hypotéza Gaia byla poprvé zveřejněna v 70. letech 20. století. Dnes oceánograf Toby Tyrell zpochybňuje na základě poznatků získaných v posledních čtyřiceti letech její pravdivost. Toby Tyrell se začal zabývat myšlenkami Jamese Lovelocka poté, co si přečetl jeho knihu „Nový pohled na život na Zemi“ a byl fascinován myšlenkou, že se naše planeta může sama regulovat. Tento zájem ovlivnil jeho kariéru a vedl až ke studiu oceánografie. Současně si ale nebyl jistý tím, že by věci mohly být tak jednoduché, jak uváděl Lovelock.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře vyzývá vysokoškolské studenty k realizaci vlastních experimentů. Neváhejte a zúčastněte se i vy!

Když Karel Čapek ve své světoznámé hře RUR poprvé použil slovo robot, určitě netušil, že jen o pár desítek let později bude zjednodušená verze jeho hlavních hrdinů pomáhat skoro v každé kuchyni. Málokdo ví, že se prvnímu tuzemskému kuchyňskému robotu prý říkalo „domácí blázen – miláček žen“.

Reklama na každý čisticí přípravek se holedbá schopností zničit až 99,9 % bakterií. V posedlosti naším zdravím ničíme a odháníme všechno živé, jen se to k nám přiblíží, a utrácíme stále větší sumy za léky a hygienické prostředky… Ve skutečnosti jsme však čím dál tím víc nemocnější. Výskyt civilizačních nemocí, jako je cukrovka, obezita, alergie či dýchací potíže, nabývá epidemických rozměrů. Poprvé v historii jsme dosáhli stavu, kdy se další generace možná dožije nižšího věku než ta současná. Proč?

To, co víme o světě, je výsledek lidské zvídavosti, touhy po pochopení příčin, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících významných osobností zasvětilo v dějinách lidského pokolení svůj život bádání a víře, že nic není důležitějšího pro lidský pokrok, než znalosti získané prostřednictvím vědy a její technické aplikace. Vědecké poznání je nejen nekonečné, ale zároveň exponenciálně narůstá. Podle některých průzkumů se celkový objem vědeckých a technických poznatků každých deset let zdvojnásobuje. Navíc platí, že ve vědě více než v kterémkoliv lidském oboru je třeba prozkoumat minulost a prostudovat všechno, co bylo v jednotlivých oblastech objeveno. Poučení můžeme hledat i v díle francouzského fyzika Louise Eugéna Félixe Néela, který se v minulém století trvale zapsal do dějin studia magnetismu a fyziky pevné fáze a od jehož narození uplynulo letos 110 let.