Energie získávaná z blesku
Soutěž čtenářů 2013 – první místo
Psal se rok 2085, celý svět se potýkal s energetickou krizí. Zásoby ropy, zemního plynu a uhlí byly již dávno vyčerpány a uranu také nebylo dost.
Soutěž čtenářů 2013 – první místo
Psal se rok 2085, celý svět se potýkal s energetickou krizí. Zásoby ropy, zemního plynu a uhlí byly již dávno vyčerpány a uranu také nebylo dost.
Umíme testovat pohonné hmoty a palivové systémy pro jednotlivé typy motorů? Ano, ale dříve to byla pořádná dřina zaměstnávající desítky pracovníků laboratoří a dílen. Klopotná cesta vedla od konstrukce motoru k výběru optimálního paliva. To už díky inženýrům z Alabamské univerzity v Huntsville neplatí. Dnes nám v podstatě stačí výkonný počítač a jeden chytrý program.
Experti z anglické společnosti Air Fuel Synthesis (AFS) odpovídají „ano“. Pochlubili se výsledkem dvouletého výzkumu, kdy se jim podařilo vyrobit několik litrů benzínu z obyčejného vzduchu. Využívají přitom uhlíku, kterého je kolem nás dostatek, a vodíku, který lze vyrobit z vody. V nové technologii vidí šanci, jak snížit množství oxidu uhličitého vzniklého ze spalin klasického „ropného“ paliva.
Literární soutěž čtenářů Třípólu skončila. Jejím zadáním bylo napsat krátkou sci-fi povídku o tom, jak v roce 2085 nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží a elektrárna ukončí svůj provoz. Autoři popustili uzdu své fantazii a stručně vyjádřili, co se v cílovém roce může – ve srovnání se současností – změnit. A jak se ukázalo, není toho málo…
„NEJVĚTŠÍ EXPERIMENT OD STVOŘENÍ SVĚTA“
Pod tímto titulkem přinesly v roce 1843 britské noviny zprávu o spuštění železné parolodi Great Britain, která se pokládá za pramáti všech moderních transantlantických parníků. Její konstrukce odráží vymoženosti právě se rozbíhající průmyslové revoluce. Železný trup Great Britain – na tehdejší dobu přímo obřích rozměrů – poprvé v západním světě rozdělily vodotěsné přepážky a uplatnila se poslední technická novinka v pohonu lodí, lodní vrtule. Tento světový technický unikát může obdivovat každý, kdo navštíví suchý dok v Bristolu; zde se Great Britain před více než 160 lety narodila a stojí ve své plné kráse dodnes.
Média s oblibou říkají: „Termojaderná fúze bude za dvacet let. A je jedno, kdy to říkáte!“ Dnes už nikdo nevypátrá, kdo zkomolil slova ředitele 1. Mezinárodní konference Atomy pro mír, která se konala v září 1955 v Ženevě, indického vědce Homiho Bhabhy: „…I venture to predict that a method will be found for liberation fusion energy in controlled manner withing the next two decades. – dovolím si předpovědět, že metoda jak uvolnit energii fúze řízeným způsobem bude známá během dvou desetiletí.“ Čili neřekl, že fúze bude vyřešena za dvacet let, ale že do dvaceti let bude známa metoda jak s fúzí nakládat!
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.