V Číně vyrůstá nejmodernější reaktor
Čína zahájila betonáž základů nejmodernějšího jaderného reaktoru čtvrté generace na světě. Palivem budou uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije helium.
Čína zahájila betonáž základů nejmodernějšího jaderného reaktoru čtvrté generace na světě. Palivem budou uranové kuličky s grafitovým povrchem, pro chlazení se použije helium.
Radionuklidy používané v medicíně při diagnostice nádorů a dalších onemocnění se vyrábějí ve speciálních experimentálních jaderných reaktorech. Práce s radionuklidy podléhá přísným regulím stejně jako jejich výroba. Nejpoužívanějším lékařským radionuklidem je technecium 99m (99mTc). Polotovarem – mateřským radionuklidem – pro přípravu technecia 99m je molybden 99 (99Mo).
Syntetická paliva biologického původu mohou zcela nahradit americkou poptávku po ropě, píší ve své publikaci výzkumníci z princetonské univerzity. Stačí prý jen „málo“, a kombinace uhlí, zemního plynu a olejných produktů ze zemědělských plodin v podobě syntetického paliva může Spojené státy oprostit od závislosti na drahém a nestabilním dovozu pohonných hmot.
U španělské Zaragozy mají inteligentní město. Představte si město, ve kterém se veřejné služby poskytují prostřednictvím integrovaného kontrolního monitorovacího systému. Centrální řídicí jednotka se stará o propojování dat a jejich zobrazení. Na základě výsledků analýzy dokáže „mozek“ celého města navrhnout vhodné chování mechanismu a jeho efektivnější adaptaci na ekonomické i ekologické podmínky.
Za revoluci ve výrobě označil odborník pro pokročilé technologie, Michael Idelchik, 3D tisk. Podle jeho slov může tato technologie, známá rovněž jako aditivní výroba, do základů otřást způsobem, jak dosud vyrábíme komplexní stroje, a zcela proměnit celá průmyslová odvětví. Nejmodernější technologie umožňuje „tisk“ i velice složitých struktur, přičemž její princip spočívá v postupném přidávání jednotlivých vrstev materiálu. M. Idelchik odhaduje, že za čtyřicet let bychom takto mohli tisknout celé motory.
Největší pevninská větrná farma v Evropě Fantanele-Cogealac, která je od konce roku 2012 v provozu u pobřeží Černého moře v Rumunsku, by nemohla spolehlivě a efektivně fungovat bez řady nejrůznějších údajů. Mezi nimi je zvláště důležitá předpověď počasí a její vyhodnocování. Meteorologické parametry, nezbytné pro přesnou předpověď výroby na nejbližší období, má pod kontrolou specialistka předpovědí výroby větrné farmy, paní Mirela Niţă.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.