Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.

Cesta k pozici kontrolní fyzik – přesněji řečeno technoložka reaktorové fyziky v Jaderné elektrárně Dukovany – začala pro Julii studiem oboru Radiační ochrana na Jaderné fakultě ČVUT v Praze, oboru Odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě. Spolu s kolegyní Monikou Mervartovou a Martou Soukupovou z Jaderné elektrárny Temelín je jediná z žen působící na této pozici v ČR. Absolvovala půlroční stáž ve španělské Valencii a dva roky pracovala ve Státním ústavu radiační ochrany. V současnosti se věnuje také doktorandskému studiu na FEL ČVUT. V roce 2011 se zúčastnila mezinárodní soutěže žen pracujících v jaderné energetice pořádané EdF spolu s WIN (Women in Nuclear) France a WIN Europe, s názvem „Fem’Energia 2011“. A vyhrála!

Dvanáctého března letošního roku přišla z Los Angelos smutná zpráva, že ve věku 84 let zemřel americký chemik a fyzik, nositel Nobelovy ceny Frank Sherwood Rowland. Odešel vědec, který jako jeden z prvních upozornil na škodlivý vliv freonů na ozonovou vrstvu v atmosféře. Děkan fakulty fyziky Kalifornské univerzity, kde profesor Rowland po několik desítek let působil, při této příležitosti řekl: „Zachránil svět od velké katastrofy. Nikdy nepřestal být oddaný vědě, pravdě a lidskosti." Vzhledem k výsledkům svých výzkumných prací o ubývání ozonové vrstvy se zákonitě stal i jedním z čelných vědců znepokojených globálním oteplováním.

Americká vláda se rozhodla podpořit nové technologie jaderné energetiky uhrazením části nákladů na jejich vývoj. Peníze poslouží při konstrukci malých modulárních jaderných reaktorů, které by měly mít oproti dosavadním velkým reaktorům některé výhody, především větší pružnost provozu a větší efektivnost při výrobě elektřiny.

Světlo – jeden z nejúžasnějších přírodních jevů. Pro život člověka má zásadní význam. Je hlavním prostředníkem poznávání světa a vesmíru; proto je optika, nauka o světle, vlastně nejstarší částí fyziky pohlížející na povahu světla z různých hledisek. Pomineme‑li „geometrický“ pohled na světlo jako soubor přímočarých paprsků vycházejících ze zdroje, soupeřily spolu na přelomu 18. a 19. století částicová a vlnová teorie světla. Jejich zastánci se snažili více či méně krkolomným způsobem pozorované optické jevy vysvětlit.

Dubna, Moskevská oblast, Rusko – město o málo větší než například severočeský Chomutov – je místem s relativně krátkou, zato ale zajímavou historií. Založeno bylo na začátku 20. století, jméno dostalo po řece Dubně, která se v severní části Moskevské oblasti vlévá do řeky Volhy. Původně rybářskou osadu proslavil vědecký výzkumný ústav, který byl jako vědecké centrum založen na popud vlády tehdejšího Sovětského svazu se záměrem vybudovat první ruský urychlovač částic. Dubna byla zvolena pro svou krátkou vzdálenost od Moskvy a přítomnost vodní elektrárny na Volze. Joint Institute for Nuclear Research (JINR), tj. spojený ústav pro jaderný výzkum v Dubně, se stal cílem stáže autora článku v červenci 2011 v rámci již šesté studentské mezinárodní letní školy zaměřené na jadernou fyziku a urychlovače částic pro nukleární medicínu.