Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Abychom mohli elektrickou energii využít, musíme ji nejen vyrobit, ale také dopravit k odběratelům. K tomu se dnes využívá mnoho složitých rozvodných a přenosových zařízení. Jak tomu však bylo v počátcích rozvoje elektroenergetiky ve druhé polovině 19. století? O zavedení moderní přenosové trojfázové soustavy se významně zasloužil i ruský fyzik M. O. Dolivo-Dobrovolskij, který se narodil právě před 150 lety.

Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.

Zajímáte se o fyziku? Nebo snad o matematiku? Informatiku? Chemii? Máte sklon vyhazovat věci do povětří nebo bořit konvenční teorie? Zakázal vám Státní ústav pro jadernou bezpečnost sestrojení domácího štěpného reaktoru? Nebo snad už od malička tušíte „kde dělají soudruzi z NDR chybu“ aneb proč nám ta termojaderná fúze stále ještě neslouží? Tak právě vy byste s námi měli jet na letní studentské soustředění TCN pořádané studenty pro studenty!

Na nejsevernějším výběžku Skotska, kde se střetávají vody Atlantiku a Severního moře, leží asi 70 téměř neobydlených ostrovů – Orkneje, Jsou známé pro svou divokou přírodu a historická místa z období neolitu. Díky silným mořským proudům kolem ostrovů se tato lokalita stala Evropským mořským energetickým centrem EMEC (European Marine Energy Centre) financovaným Evropskou unií. Centrum představuje největší výzkumnou základnu na světě pro ověřování obnovitelného zdroje energie, který byl po mnoho let neustále odsouván – pro přílivovou energii.

Šedesátá a sedmdesátá léta 19. století jsou v dějinách silnoproudé elektrotechniky obdobím vynálezů různých konstrukcí elektrických motorů měnících elektrickou energii v mechanickou. Již tehdy byl k dispozici dostatek poznatků a zkušeností s elektromagnetickými jevy, což umožňovalo vývoj, projektování a výrobu elektrických strojů a posléze i jejich praktické využívání v průmyslu i v běžném životě – především k pohonu různých výrobních zařízení, popř. v dopravě a při osvětlování. Jedním z prvních vynálezců v oblasti točivých elektrických strojů byl i italský fyzik Antonio Pacinotti, od jehož úmrtí v roce 1912 uplynulo letos sto let.