Základní škola Prokopa Holého v Kolíně se pustila do zajímavého projektu. Žáci 3. a 4. ročníku a žáci ze speciálními vzdělávacími potřebami se v něm věnují ekologii a obnovitelným zdrojům energie. Základem projektu jsou návštěvy elektráren a technických zařízení v okolí města, které s tématem projektu úzce souvisejí. Projekt chce podporovat utváření postojů a kritického myšlení žáků v oblasti environmentální výchovy.

„Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.”

Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.

V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu slunečních elektráren. Bylo instalováno několik tisíc fotovoltaických zdrojů ve všech krajích ČR. Pokud dnes projíždíte krajinou prakticky kdekoliv v naší zemi, není možné si po několika minutách nevšimnout alespoň jednoho panelu stojícího na bývalé zemědělské půdě či v lepším případě na střeše budovy. Zdálo by se, že výroba elektrické energie ze Slunce musela zaznamenat nejvyšší nárůst výroby elektřiny ze všech zdrojů. Vždyť u jaderné energetiky se v tuto dobu pouze začalo veřejně mluvit o potřebě nových bloků v Temelíně. Nedošlo ani k významnému nárůstu u tepelných či vodních zdrojů. Pouze větrné elektrárny zaznamenaly růst, ten se ale s nárůstem fotovoltaiky absolutně nedá srovnat. Opravdu výroba elektřiny ze Slunce tolik vzrostla?

Při letošním připomínání slavných osob, které se zasloužily o pokrok ve vědě a technice, se nejprve zastavme u dvou kulatých výročí. V roce 1812, tedy před 200 lety, se narodil Ascanio Sobrero, italský chemik, který vynalezl nitroglycerin. Zpočátku se nitroglycerin využíval především jako lék při srdečních potížích, neboť jeho výbušnou sílu nedokázal nikdo „zkrotit“. Sám vynálezce jí byl tak zděšen, že svůj objev dlouhou dobu tajil. Teprve po mnoha letech se to podařilo Alfredu Nobelovi, shodou okolností Sobrerovu spolužáku z univerzity v Turíně, když dal světu svůj epochální vynález – dynamit.

Máte rádi klasickou sci‑fi a space operu, milujete příběhy o dobývání vesmíru a kolonizaci vzdálených planet a s oblibou spřádáte různé teorie, ať už o mimozemšťanech nebo na téma neutrin rychlejších než světlo? Pak vás jistě potěší nový román Edity Dufkové (dnes Edity Bromové), členky redakční rady Třípólu, Zpráva z Hádu.