Každý den probíhá na světě okolo 18 tisíc bouřek a do zemského povrchu udeří více než tři miliony blesků. Pokud zrovna teď zuří bouře nad vámi, dost možná nějakých 15 kilometrů nad vaší hlavou vzniklo více antihmoty, než kolik dokáže vyrobit urychlovač v CERNu.

Mechanik a konstruktér Václav Laurin je dnes tak trochu ve stínu svého společníka, znamenitého obchodníka a (dnešní terminologií) manažera Václava Klementa. Nespravedlivě, neboť co by bylo platné Klementovo obchodní nadání, kdyby se neopíralo o skvělé výrobky. A ty byly úkolem a také zásluhou Laurinovou.

Časopis Třípól právě publikoval 1000. článek! Na oslavu jsme připravili překvapení: Třípól má profil na Facebooku! Na http://www.facebook.com/tripol budete nalézat novinky, můžete je sdílet s kamarády a diskutovat. Jubilejní 1000. článek má název Devět životů planety Země a dozvíte se v něm o tom, kde jsou hranice, které by lidstvo při svém ovlivňování životního prostředí nemělo překročit.

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě. Dnes se sice lidstvo domnívá, že má nad svou „kosmickou lodí zvanou Země“ a její budoucností naprostou kontrolu, ale nemýlí se?

Francouzská státní organizace DCNS (Direction Technique des Constructions Navales) plánuje vývoj civilního jaderného reaktoru pro zásobování ostrovů a pobřežních měst elektřinou.

Mayský kalendář se na počátku jedenadvacátého století stal mystériem a datum 21. 12. 2012 bylo symbolem konce světa, dnem jeho zániku. Dnes, šedesát let poté, si tohle vše pamatují jen starci – a z nich vlastně jen pamětníci, které od ostatních starců poznáte pouze podle jediného: starci totiž zeširoka vykládají co a jak tehdy bylo a podle jemných náznaků v chování posluchačů upravují své líčení tak, aby den končili s plným žaludkem, kdežto pamětníci mlčí, takže vlastně vypadají, jako kdyby si nic nepamatovali.