Popel se nám může zdát být neužitečným. Je to odpad, špína. Nebo snad není? Postupně přicházíme na to, že je naopak velmi užitečný! Nejprve se využití popele a popílku zkoušelo v zemědělství (už od roku 1965), v poslední době je vyhledávanou náplní čisticích a filtračních stanic.

Myrrha znamená – kromě označení vonné pryskyřice ceněné ve starověku více než zlato – nový typ jaderného reaktoru (Multipurpose hYbrid Research Reactor for High-tech Applications). Pokud se v provozu osvědčí, bude i on cennější než zlato a drahé kamení.

Společnost Termizo v Liberci provozuje od roku 2000 spalovnu komunálního odpadu. Ročně přemění okolo 90 000 tun odpadů na asi 700 TJ tepla, což odpovídá roční spotřebě tepla přibližně 14 600 domácností. Kogenerací navíc vyrobí elektrickou energii pro chod celé technologie spalovny a ještě ekvivalent roční spotřeby elektrické energie 4 100 domácností. Spalovna disponuje moderní a vysoce účinnou technologií čištění odpadních plynů, takže do ovzduší vypouští mimořádně čisté spaliny. Obsahují však vysoké množství oxidu uhličitého (cca 11 % objemových, což je asi 350krát více než ve vzduchu), který běžnými postupy zatím neumíme ze spalin odloučit. Protože je CO₂ důležitý a životodárný plyn, nabízí se jeho využití pro fotosyntézu. Vhodné rostliny s vysokým produkčním potenciálem a odolné k vysokým obsahům CO₂ jsou řasy.

Hana Urbanová o počátcích své profesní kariéry říká: „Energetika byla oborem, který jsem vystudovala na VŠCHT. Se svým manželem, elektrikářem, jsme nasměrovali svou budoucnost na jih Čech. Podařilo se mi tady najít práci přímo v oboru, který jsem vystudovala a měla jsem štěstí – za celých 22 let na Temelíně jsem neměla pocit, že se má práce stává jednotvárnou a nudnou.“

Větrné elektrárny se vyplatí stavět v místech, kde stabilně a trvale fouká vítr. Je to hlavně blízko moře, nebo na rozlehlých rovinách. Obojí splňuje rumunská oblast Dobrudža blízko delty Dunaje, kde se právě letos spouští největší větrná farma v Evropě.

Adéla Křepelová je příkladem, jak se uplatňují znalosti absolventů českých vysokých škol v zahraničí. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT Praha, pokračovala doktorandským studiem na TU Dresden, působila ve výzkumném centru Dresden-Rossendorf a v současné době pracuje v Paul Scherrer Institutu (PSI) ve Švýcarsku. Zabývá se základními procesy v atmosféře, složením aerosolů a jejich vlivem na klima.