Začala první etapa, zdaleka ne nejsložitější, zatím největší opravy při stavbě tokamaku ITER. Demontáž sektoru číslo 7 vakuové komory již uloženého v tokamakové jámě hluboké přes třicet metrů, jeho přesun do sousedící Montážní haly, odmontování dvou cívek toroidálního pole a příprava k synchronizaci spojovacích otvorů jednotlivých sektorů a oprava popraskaného tepelného štítu. Velkou otázkou je, zda se podobné závady neobjeví na dalších dvou korejských sektorech. Výhrou je pracovní tým, který se nemění, ať montuje či demontuje. (O defektu a opravě jsme již psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2999-priprava-na-opravu-ulozeneho-a-znovu-vyjmuteho-sektoru-vakuove-nadoby-iter a zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/3004-korejska-hyunday-heavy-industries-na-pranyri)

Vše kolem těžby uranu bylo v létech 1945 – 1989 pečlivě tajeno. Uranový průmysl (UP) byl v naší zemi státem ve státě pod velmi pečlivým dohledem STB a KSČ. Od roku 1945 až do r. 1990 byla moc v UP soustředěna v rukách smíšené česko-sovětské komise. UP byl záměrně izolovaným resortem, a dokonce i kontrolní činnost Báňského úřadu, který v celé ČSSR dozoroval hornickou činnost, byla v UP omezena. To mělo za následek porušování i tehdejších měkkých předpisů bezpečnosti práce. Souhrnné ekonomické údaje se úzkostlivě tajily až do roku 1989. Uveďme některá důležitá fakta.

Jsou vědci, kteří netuší, že existuje něco jiného, než náplň jejich života – věda, konkrétně věda o fúzi. Kupříkladu můj kolega se pokaždé divil, že existuje něco jako Velká Kunratická a běhá se v lese za Prahou. Domníval se, že toto klání patří jako perník pouze a jen Pardubicím. A že to běhají lidé a ne koně, bylo mimo jeho chápání. Letos byly Hry ITER více než jen sportovním turnajem; byly oslavou. Ročník, který se konal v sobotu 9. září, byl již desátý, kdy se zaměstnanci a dodavatelé tokamaku ITER, jejich rodiny a místní sportovci a sportovkyně sešli na den plný zábavy a rekreace.

Podle nejnovějších statistik Global CCS Institute existuje v současnosti na světě 194 komerčních zařízení CCS (Technologie zachycování, využití a ukládání uhlíku, Carbon Capture and Storage), z nichž 30 je již plně funkčních. Využívají se v různých odvětvích při těžbě a distribuci zemního plynu, výrobě elektřiny, oceli, cementu a vodíku, nebo jde o přímé zachycování uhlíku ze vzduchu. Technologie CCS nabírají tempo a zdá se, že budou jedním z klíčových prvků energetické budoucnosti lidstva. Podle poradenské společnosti Wood Mackenzie by se kapacita těchto zařízení měla během příštích deseti let zvýšit více než sedminásobně a globální investice do jejich rozvoje dosáhnou do roku 2030 až 150 miliard USD. (Obšírně jsme se CCS věnovali již před lety v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/835-ccs-aneb-cam-ten-carbon-slozime)

Přemýšleli jste někdy o tom, kam mizí všechny vysloužilé tužkové baterie? Pokud bychom seřadili za sebe všechny jednorázové baterie, které za rok vyhodí jen Američané, obkroužily by Zemi šestkrát. A za celý ostatní svět se to snad nedá ani spočítat, možná by jejich šňůra dosáhla až na Měsíc. A to nemluvíme o akumulátorech v mobilních telefonech, tabletech, noteboocích a dalších přístrojích. Jediným správným řešením je tak šetrná a ekologická recyklace všech použitých baterií a akumulátorů. Proto si 9. září připomínáme Evropský den recyklace baterií.

Ve Střední škole logistické v Dalovicích na Karlovarsku proběhla první osvětová beseda „Energie – budoucnost lidstva“ v novém školním roce. Její celkové pořadové číslo ve stejnojmenném vzdělávacím projektu je ale daleko vyšší. Od 1. března roku 2000, kdy se na Gymnáziu Pod Svatou horou v Příbrami konala první, to byla už 8 273. beseda projektu, kterého se dosud zúčastnilo skoro 290 tisíc mladých lidí ve věku 13 až 19 let. S výjimkou prvního týdne covidové uzávěry škol v březnu roku 2020, se besedy konají každý den školního vyučování v celé České republice.