Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru. Ale klimatické podmínky pouště neumožňují snadné získávání vody ze vzduchu použitím běžného chladiče, na kterém vodní pára při nízké teplotě zkondenzuje. Toho lze dosáhnout v klimatických podmínkách Evropy, ale ne v neúrodné oblasti trpící nedostatkem vody. Zařízení, které dokáže proměnit suchou poušť v oázu prostřednictvím cíleného rozmnožování mikroorganismů, může působit trochu jako sci-fi. Ale výzkum a vývoj se skutečně z části o vědeckofantastický žánr opírá a předjímá technologie budoucnosti. Solar Air Water Earth Resource (S. A. W. E. R.) se skládá ze dvou systémů, jednoho na získávání vody z pouštního vzduchu a druhého pro kultivaci pouště v úrodnou půdu.

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N. Krochin navrhli použití laseru k zapálení řízené termonukleární reakce. Šedesátá a zejména sedmdesátá léta se nesla ve znamení zkoušek ozařování terčíku termojaderného paliva většími a většími výkony laserů se stále sofistikovanějšími tvary ozařovacích pulzů především v Sovětském svazu a ve Spojených státech. V současné době, je nejvýkonnějším laserovým systémem na světě Národní zapalovací zařízení (NIF, National Ignition Facility) v Livermore Lawrence National Laboratory (LLNL). NIF disponuje 192 paprsky, které v jednom okamžiku ozáří terčík fúzního paliva, stlačí (dojde k implozi) a ohřejí ho energií 2 MJ.

Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu času a v různých situacích určité rysy osobnosti a stabilní rozdíly v chování.

„EU urychluje globální oteplování a ničí lesy na celém světě“. To se tvrdí v žalobě proti EU, která byla zaslána Evropskému soudu v Luxemburgu začátkem března 2019. Žalobu vypracovala Aliance ekologických organizací spolu se sedmi individuálními účastníky. V žalobě se poukazuje na to, že Evropská unie porušuje jejich práva tím, že povzbuzuje občany ke spalování dřeva, aniž jsou brány v úvahu vznikající emise CO₂. Cílem žaloby je ukončit dotace na biomasu a zastavit spalování dřeva, které je započítáváno do plnění cílů obnovitelných zdrojů energie. Spalování dřeva je sice alternativou k fosilním palivům, ale produkuje více CO₂ na jednotku vyrobené energie než spalování uhlí. V globálním měřítku se proto lesy kácejí rychleji, než se mohou obnovovat, čili biomasa není „uhlíkově neutrální“, jak se dříve tvrdilo.

Od vzniku „medicíny založené na důkazu“ uplynula již čtyři století. Století sedmnácté bylo svědkem mnoha střetů mezi náboženským a nenáboženským pohledem na nejrůznější choroby a způsoby jejich léčení. Anglický filozof a zakladatel empirismu, tvůrce nové vědecké metody poznání a státník doby alžbětínské, Francis Bacon (1561-1626) ve svém díle „The Advancement of Learning“ (Pokrok ve vzdělávání) tehdy napsal: „Medicína je věda, která je mnohem více předstírána než skutečně provozována, a to ještě provozována mnohem více než rozvíjena; podle mého názoru se pohybuje spíše v kruhu. Proto v ní shledávám mnoho opakování, ale málo nových poznatků a přístupů“.

Trojrozměrné tiskárny, technologický hit začátku 21. století, nacházejí po období, kdy se využívaly především při vývoji nových výrobků, stále větší uplatnění i ve „velkém“ průmyslu, včetně energetiky. Zdá se dokonce, že 3D tisk může sehrát zásadní roli i při snižování spotřeby energií v globálním měřítku.