Astronomie

Článků v rubrice: 132

Mauna Kea „mekka“ astronomů

Na vrcholu havajské sopky Mauna Kea v nadmořské výšce 4205 metrů nad mořem – na kdysi nejposvátnějším místě Havajských domorodců – vyrostla největší a nejmodernější astronomická observatoř na světě. Může se pochlubit v současné době největšími a nejvýznamnějšími dalekohledy na světě o průměrech až 10 metrů. Patří mezi ně i Keck, Gemini nebo Subaru.

Blíží se částečné zatmění Měsíce

V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.

Nejmenší observatoře na světě

O největších astronomických dalekohledech na světě se píše často, o těch nejmenších však nevíme téměř nic. A to je škoda. Rychlý rozvoj digitálních fotoaparátů a souvisejících technologií totiž umožňuje jednoduchou a levnou stavbu a provoz vědecky využitelného zařízení, které by dříve bylo možné pořídit jen obtížně a s mnohem vyššími náklady.

GLORIA přenese noční oblohu i do školních tříd

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu). Cílem projektu je vytvořit volně přístupnou inteligentní sít robotických dalekohledů. Ideu lze stručně shrnout: „Čím více očí bude sledovat oblohu, tím více a významnějších vědeckých objevů lze očekávat”.

Česká účast v nové kosmické misi ATHENA

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Hledáme kosmické záření

V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.

... 1 « 7 8 9 10 11 12 13 » 22 ...

Nejnovější články

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail