Astronomie

O největších astronomických dalekohledech na světě se píše často, o těch nejmenších však nevíme téměř nic. A to je škoda. Rychlý rozvoj digitálních fotoaparátů a souvisejících technologií totiž umožňuje jednoduchou a levnou stavbu a provoz vědecky využitelného zařízení, které by dříve bylo možné pořídit jen obtížně a s mnohem vyššími náklady.

Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, se podílejí na novém vědeckém projektu programu GLORIA (GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e‑Science, čili Globální inteligentní síť robotických dalekohledů pro e‑vědu). Cílem projektu je vytvořit volně přístupnou inteligentní sít robotických dalekohledů. Ideu lze stručně shrnout: „Čím více očí bude sledovat oblohu, tím více a významnějších vědeckých objevů lze očekávat”.

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.

Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.

Bude‑li 15. června ve večerních hodinách jasno, určitě se podívejte nad jihovýchodní obzor. Právě nad ním se totiž bude vznášet úplňkový Měsíc. Tentokrát vám ale zůstane na noční obloze téměř skryt. Důvod je prostý – náš nejbližší vesmírný soused se schová v zemském stínu. Nastane úplné zatmění Měsíce.