Astronomie

Článků v rubrice: 109

Hledáme kosmické záření

V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.

Perseidy 2011

Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.

Rekordní úplné zatmění Měsíce nastane 15. června 2011

Bude‑li 15. června ve večerních hodinách jasno, určitě se podívejte nad jihovýchodní obzor. Právě nad ním se totiž bude vznášet úplňkový Měsíc. Tentokrát vám ale zůstane na noční obloze téměř skryt. Důvod je prostý – náš nejbližší vesmírný soused se schová v zemském stínu. Nastane úplné zatmění Měsíce.

ESA vybrala čtyři nové kosmické mise, jsme při tom

Evropská kosmická agentura ESA oznámila výsledek výběru 4 kandidátů (ze 47 podaných návrhů) na středně velkou vědeckou kosmickou misi ESA se startem v období let 2020‑22. Vybrané družicové projekty pokrývají velmi odlišné obory vědeckého výzkumu, od výzkumu černých děr a projevů obecné relativity až k sondě s návratem vzorku materiálu z asteroidu nebo výzkumu planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Podle slov představitelů ESA byl zájem badatelských týmů o účast na projektech největší v historii výzkumu kosmu. Výzvu k podávání návrhů pro třetí střední vědeckou družici v rámci dlouhodobého vědeckého plánu „Kosmické vize 2015‑2025“ vypsala ESA 29. 7. 2010. Na přípravě jednoho z projektů se účastní i autor tohoto článku.

Jak jsme našli pozůstalost amerického astronauta Henize

Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.

Odpojte transformátory, blíží se sluneční bouře!

Richard Carrington, anglický sluneční astronom, se 1. září roku 1859 jako obvykle věnoval pozorování slunečního obrazu, který si teleskopem promítal na stěnu. Právě se zabýval skicováním velké sluneční skvrny, když v tom spatřil, jak se nad skvrnou objevily dva nesmírně jasné záblesky, rychle se zvětšovaly a svým jasem dokonce přezářily samotné Slunce.

... 1 « 4 5 6 7 8 9 10 » 19 ...

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail