Biografie

Po svém zdokonalení se parní stroj přímo nabízel jako motor pro pohon „vozů bez koní“. Velkým nepřítelem tohoto využití však byl překvapivě především sám James Watt. A tak se cti být prvním, kdo postavil jezdící parní vůz, nedostalo nikomu z Anglie, kolébky parního stroje, ale Francouzi Cugnotovi, jehož 210. výročí úmrtí si letos připomínáme.

To, co víme o světě, je výsledek lidské zvídavosti, touhy po pochopení příčin, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících významných osobností zasvětilo v dějinách lidského pokolení svůj život bádání a víře, že nic není důležitějšího pro lidský pokrok, než znalosti získané prostřednictvím vědy a její technické aplikace. Vědecké poznání je nejen nekonečné, ale zároveň exponenciálně narůstá. Podle některých průzkumů se celkový objem vědeckých a technických poznatků každých deset let zdvojnásobuje. Navíc platí, že ve vědě více než v kterémkoliv lidském oboru je třeba prozkoumat minulost a prostudovat všechno, co bylo v jednotlivých oblastech objeveno. Poučení můžeme hledat i v díle francouzského fyzika Louise Eugéna Félixe Néela, který se v minulém století trvale zapsal do dějin studia magnetismu a fyziky pevné fáze a od jehož narození uplynulo letos 110 let.

Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.

Rozmach informatiky ve druhé polovině 20. století se odvíjel nejen od rozvoje technologií, ale závisel i na pokroku v teoretických disciplínách, zejména v matematické logice. Žádný sofware se dnes neobejde bez logických kroků, bez operací s logickými proměnnými. Aniž to ve své době mohl tušit, základy moderní počítačové logiky položil anglický matematik a logik George Boole. Letos uplyne právě 150 let od jeho úmrtí.

Jedním ze spoluzakladatelů spektroskopie a současně zakladatel dynastie významných švédských fyziků byl Anders Jonas Angström (1814-1874). Letos uplyne 200. let od jeho narození a 140 let od jeho úmrtí.

Člověk se s různými projevy živé i neživé přírody, které si neuměl uspokojivě vysvětlit, setkával od pradávna. Patřily mezi ně i elektrické a magnetické jevy. Významnou měrou k jejich pochopení a využití přispěl lékař a přírodovědec Jan Křtitel Boháč. Od jeho narození letos uplynulo právě 290 let.