Biografie

Na konci 19. století se všeobecně soudilo, že fyzika je v podstatě uzavřenou vědou umožňující vysvětlit všechny fyzikální přírodní jevy a vytvořit ucelený obraz světa. Mnozí „klasičtí" experimentátoři si přitom neuvědomovali, že právě svými přesnými a svědomitě prováděnými výzkumy začínají klasickou fyziku opouštět a připravují půdu fyzice nové. Jedním z největších problémů trápících v té době fyziky byla otázka záření černého tělesa. Kromě teorie nabývala i praktického významu pro tvorbu světelných normálů a rozvoj osvětlovací techniky. Přestože exaktní popis tohoto jevu podal tvůrce „kvantové hypotézy" Max Planck až v roce 1900, celá řada vědců získala dílčí poznatky z výzkumu tepelného záření již dříve, a to v podstatě s technickými prostředky a poznatky „staré" vědy 19. století. Fyzikální věda v této době sídlila stále ještě v univerzitních laboratořích, přístroje byly pořád jednoduché a levné. Významnou úlohu ve výzkumu tepelného záření sehrál německý teoretický fyzik a současně uznávaný experimentátor Wilhelm Wien, od jehož narození uplynulo letos 150 let.

Rudolf Christian Karl Diesel, německý vynálezce, se narodil 18. března 1858 v Augsburgu, či podle jiných pramenů v Paříži. Ačkoli patří k hrstce osobností, jejichž jméno se stalo obecným pojmem (v češtině dýzl, dýzlmotor), jeho život nebyl zrovna lehký. My si ho připomínáme proto, že zemřel pravděpodobně 30. září 1913, tedy právě před 100 lety. A k tomu „pravděpodobně“ se ještě dostaneme.

Dne 30. července 1863 – tedy právě před 150 lety – se v Dearbornu (v americkém státě Michigan) narodil Henry Ford, muž, který „daroval“ automobil prostým pracujícím lidem. Když původně chudý farmářský synek 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, zanechal po sobě jednu z největších světových automobilových společností.

V letošním roce si připomínáme 230 let od narození pozoruhodného člověka – vědce samouka, vynikajícího fyzika a vynálezce Angličana Williama Sturgeona, na kterého sice svět trochu pozapomněl, ale bez jehož vynálezu elektromagnetu bychom si dnešní moderní společnost vůbec nedokázali představit.

Když položíte svým známým otázku, kterého vědce znají, drtivá většina dotázaných nejspíše okamžitě vyhrkne jméno nositele Nobelovy ceny, filozofa a humanisty Alberta Einsteina. Tento německo-americký fyzik židovského původu, tvůrce speciální teorie relativity (1905), myšlenky kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a především obecné teorie relativity (1915), je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. V čem spočívala jeho genialita? V jeho mimořádném mozku? Jak prohlásil Michel de Montaigne, francouzský renezanční myslitel, esejista a skeptik: „Mozek dobře uspořádaný je lepší než mozek hodně napěchovaný."

Právě před 300 lety, 15. května 1713, se v Banské Štiavnici narodil Jozef Karol Hell (Höll), významná postava světového hornictví. V Banskoštiavnickém rudném revíru prožil celý život a také tu 10. března 1789 zemřel.