Farmáři na venkově východní části Malajsie mají šanci polepšit si - už v letošní sezóně budou moci pěstovat populární a žádanou stévii. Díky jaderné vědě.

Mezi turisticky nejvyhledávanější místa v Německu patří Heidelberg, historické město s nejstarší univerzitou na území dnešního Německa a spoustou výzkumných institucí. Jen pár kilometrů od středu města se v kopci nad širokou rýnskou nížinou ukrývá ve vysokých stromech areál Evropské molekulárně biologické laboratoře. A právě ve zdejší Laboratoři GeneCore, čili Genomic Core Facility, jsem se setkala s českým technikem Janem Provazníkem.

Výzkum energie z jaderné syntézy se v posledních čtyřiceti letech soustředil především na koncept tokamaku, ale nedávný pokrok v teorii plazmatu a výpočetního výkonu vedl k obnovení zájmu o stelarátory. Největší a nejmodernější stelarátor na světě, německý Wendelstein 7-X (W7-X), právě začal fungovat s cílem ukázat, že dřívější slabiny tohoto konceptu byly úspěšně vyřešeny a že jeho vnitřní výhody přetrvávají i při parametrech plazmatu, které se blíží hodnotám reaktoru budoucí fúzní elektrárny.

Pokud jde o předpovídání megatrendů v oblasti lidské civilizace, je Václav Smil již dlouho favoritem. Václav Smil je ekolog českého původu (nar. 1943 v Plzni), který se po okupaci Československa v roce 1968 přestěhoval do Kanady. Po své sedmdesátce se stále zabývá životním prostředím a energetikou a s velkou aktivitou píše. V posledních letech si získal nové příznivce, a to díky Billu Gatesovi, který ho považuje za vynikající zdroj nových informací. Václav Smil ve své knize „Energy and Civilisation“ popisuje, jak pokrok v energetických technologiích – od ohně po soumary a od slunečních panelů k vodíkové bombě – inicioval a podporoval pokrok lidstva. Nikdy ale netvrdí, že je cokoliv předem určeno.  Největší volbou, před kterou dnes lidstvo stojí, je „epochální přechod“ od fosilních paliv. Tato paliva umožnila dvousetletou industrializaci a urbanizaci, ale jejich emise nyní ohrožují Zemi  klimatickou katastrofou.

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající složení zemské kůry nebo zemského nitra. První seismograf (seismoskop) na světě sestrojil císařský vynálezce a astronom Čang Cheng v roce 132 našeho letopočtu v Číně. Přístroj se jmenoval Didong Yi.

Happy Planet Index vyhodnotil Kostariku jako zemi, která je nejvíce ohleduplná k životnímu prostředí (1. ze 140 zkoumaných zemí, ČR je 64.). Kostarika je navíc světovou jedničkou v produkci zdravých ananasů - bez reziduí umělých hnojiv. Na tom má lví podíl jaderná technologie. Domácí experti s pomocí MAAE (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) a FAO (Světové organizace pro výživu a zemědělství OSN) použili jaderné metody v pomoci farmářům pěstovat ovoce a další plodiny efektivněji a s větší ohleduplností z životnímu prostředí. Testují totiž, jak mohou nové typy "zdravých" hnojiv redukovat pesticidy, umělá hnojiva a emise oxidu uhličitého.