„Chtěl bych Tě zpravit o novém, ale příšerném experimentu, a radím Ti, za žádných okolností to osobně nezkoušej... Zabýval jsem se zkoumáním elektrických sil... Náhle jsem v pravé ruce ucítil šok takové síly, že se celé mé tělo rozechvělo, jako bych byl zasažen bleskem... Jedním slovem, myslel jsem, že je se mnou konec...“. (Z dopisu Pietera van Musschenbroeka francouzskému přírodovědci a fyzikovi René de Réaumurovi v lednu roku 1746.) Letos si připomínáme 255. výročí úmrtí objevitele rané podoby kondenzátoru holandského učence Pietera van Musschenbroeka.

Nikdy si nebyly francouzské Cadarache a japonské Rokkasho tak vzdálené jako onoho slunného dopoledne roku 2005. Tehdy se rozhodlo, že tokamak ITER se postaví v Cadarache a v Rokkasho Muro bude „pouze“ komplex International Fusion Energy Research Centre (IFERC).  Japonsko bylo zklamané. Emoce však vyprchaly a zdánlivě nepřekonatelná vzdálenost se po deseti letech zkracuje na několik minut. Tak dlouho totiž bude trvat, než se data generovaná výstřelem v tokamaku ITER objeví v počítačích Remote Experimentation Centre (REC – Vzdáleného experimentálního střediska) patřících IFERC v původně zapomenuté rybářské vesničce Rokkasho Muro, deset tisíc kilometrů od tokamaku. Nicméně překonat vzdálenost čtvrtiny rovníku je i pro nehmotná data určitý problém…

Už lidé ve starověkém Egyptě nebo Číně věděli, že stíny Sluncem ozářených předmětů mění během dne svou délku. Nejkratší jsou v poledne, nejdelší ráno a večer. Stačilo vztyčit svislý sloup – gnómón – na vodorovné ploše, změřit délku jeho stínu a získat aspoň přibližné časové rozdělení dne. Takové primitivní sluneční hodiny sice nebyly příliš přesné, ale našim předkům to nevadilo. Vždyť například staří Řekové dělili den jen na čtyři části: ráno, předpoledne, odpoledne a podvečer. Pojďme si sluneční hodiny vyrobit.

Kuřák marihuany se obvykle popisuje jako pomalý, nemotivovaný, otupený a trochu přihlouplý. Přesto se věda snaží ověřit, zda marihuana snižuje IQ či ne. Závěry různých studií nejsou zdaleka jednotné. Skenováním lidských mozků se prokázalo, že důvody k obavám jsou oprávněné: marihuana je psychoaktivní a může způsobit strukturální změny mozku. Negativní účinky trvají přinejmenším několik týdnů po použití, tj. dlouho poté, co se dotyčná osoba přestane cítit pod vlivem. A prokázala se ještě jedna skutečnost: hloupý je ten, kdo si vůbec s marihuanou začne.

Světlo je stále jedním z nejúžasnějších přírodních jevů. Pro život lidí má zásadní význam. Ačkoliv nauka o světle, optika, patří k nejstarším přírodním vědám, stále si ponechává i pro viditelnou část elektromagnetického záření svá tajemství a pro vědce a techniky je trvalou výzvou i inspirací. V posledních letech prochází mimořádně prudkým vývojem oblast světelných technologií a osvětlovací techniky. Na scénu přicházejí nové aplikace, zlepšují se parametry klasických zdrojů a pod vlivem nařízení EU pro zlepšování kvality života se také mění situace na trhu. V souvislosti s nástupem kompaktních zářivek na místo klasických žárovek však také roste nespokojenost uživatelů nových světelných zdrojů a rostou požadavky na kvalitu plnospektrálního světla.

Jste romantické povahy a zachtělo se vám doma krbu s živým ohněm? Tak to musíte bourat a zdít, přestavovat komín, chystat sklep na dřevo, hledat dodavatele nebo si pořídit motorovou pilu a vyrazit do lesa, pořídit nářadí na vymetání popela... Nechce se vám? Vaši lenost by mohl vyřešit plynový krb. Nedávno jsme v Třípólu psali o Karlu Macháčkovi, zakladateli firmy Karma, vyrábějící plynové spotřebiče (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/1807-karma-karla-machacka). Je potěšující, že jeho pokračovatelé přicházejí s moderním sortimentem a Karma jako první na českém trhu nabízí volně stojící plynová krbová kamna s uzavřenou spalovací komorou, kdy spaliny odvádí odtahový systém ve zdi a rovněž vzduch pro hoření se nasává z venkovního prostředí.