Když Karel Čapek ve své světoznámé hře RUR poprvé použil slovo robot, určitě netušil, že jen o pár desítek let později bude zjednodušená verze jeho hlavních hrdinů pomáhat skoro v každé kuchyni. Málokdo ví, že se prvnímu tuzemskému kuchyňskému robotu prý říkalo „domácí blázen – miláček žen“.

Reklama na každý čisticí přípravek se holedbá schopností zničit až 99,9 % bakterií. V posedlosti naším zdravím ničíme a odháníme všechno živé, jen se to k nám přiblíží, a utrácíme stále větší sumy za léky a hygienické prostředky… Ve skutečnosti jsme však čím dál tím víc nemocnější. Výskyt civilizačních nemocí, jako je cukrovka, obezita, alergie či dýchací potíže, nabývá epidemických rozměrů. Poprvé v historii jsme dosáhli stavu, kdy se další generace možná dožije nižšího věku než ta současná. Proč?

To, co víme o světě, je výsledek lidské zvídavosti, touhy po pochopení příčin, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících významných osobností zasvětilo v dějinách lidského pokolení svůj život bádání a víře, že nic není důležitějšího pro lidský pokrok, než znalosti získané prostřednictvím vědy a její technické aplikace. Vědecké poznání je nejen nekonečné, ale zároveň exponenciálně narůstá. Podle některých průzkumů se celkový objem vědeckých a technických poznatků každých deset let zdvojnásobuje. Navíc platí, že ve vědě více než v kterémkoliv lidském oboru je třeba prozkoumat minulost a prostudovat všechno, co bylo v jednotlivých oblastech objeveno. Poučení můžeme hledat i v díle francouzského fyzika Louise Eugéna Félixe Néela, který se v minulém století trvale zapsal do dějin studia magnetismu a fyziky pevné fáze a od jehož narození uplynulo letos 110 let.

K 31. 12. 2013 bylo v České republice v České stomatologické komoře registrováno 7931 zubních lékařů. Těm všem umožňuje současná medicína nabídnout pacientům mnoho možností jak minimalizovat bolest během stomatologického výkonu, a to od celé škály různých druhů anestezií až po nejmodernější stomatologickou techniku. Přesto se většina pacientů v čekárnách bojí. Obávaným symbolem zubařského povolání je vrtačka.

Často jsem přemýšlel, jak na to ten Spitzer mohl přijít. Ve svém prvním fúzním experimentálním zařízení eliminoval toroidální drift plazmatu vakuovou komorou ve tvaru číslice osm. Nic na tom, že další jeho kovové děti osmičku opustily za cenu komplikovaných cívek magnetického pole a dnes… Dnes mají cívky tvar, že by je nenamaloval ani Pablo Picasso. Vraťme se ale na počátek.

Evropská kosmická agentura (ESA) po dlouhých přípravách dala v létě zelenou zahájení vědecké práce vesmírného dalekohledu Gaia. Gaia má extrémně citlivou a přesnou optiku, která by dokázala změřit šířku lidského vlasu na vzdálenost 1 000 km. Jejím úkolem bude vytvořit dosud nevídanou mapu Mléčné dráhy a možná i pomoci předpovědět budoucnost Země a lidstva.