Víš, že Německo bere 7 % elektřiny z větrníků, zatímco v Čechách je to jenom 0,01 %? Víš, že se uvažuje o tom, že každá země EU bude muset povinně přijímat určitý počet imigrantů? Víš, že v Polsku je interrupce trestná? Chceš to změnit? Chceš moci ovlivnit, kdo první poletí na Mars? Kde bude za 15 let brát Evropa ropu? Jestli se Evropa postaví globálnímu oteplování?

„Radioaktivní odpady vznikající při štěpení uranu v jaderných elektrárnách jsou limitujícím faktorem rozvoje jaderné energetiky“. Tato věta je známa všem od úplných prvopočátků výstavby jaderných elektráren. Je tedy naprosto logické, že řešení problematiky radioaktivních odpadů bylo součástí řešení všech otázek technických, bezpečnostních i organizačních, které vývoj jaderné energetiky doprovázely a podmiňovaly.

Zdálo by se to jednoduché. Ve dne je světlo a v noci tma. Intenzitu světla za dne je možno měřit luxmetry, ale jak určit intenzitu tmy? Právě touto otázkou se zabývali astronomové na brněnské hvězdárně.

Ještě si vzpomínáte na lednovou větrnou smršť? Stovky tisíc domácností zůstaly tehdy mnoho hodin a často i dnů bez dodávek elektřiny. Nedalo se svítit, vařit, topit a ani chladit a mrazit. Jsou to právě chladničky a mrazničky, které mají v našich domácnostech nezastupitelné místo. Uchováváme v nich hlavně to, co pro život nejvíce potřebujeme. Potraviny. V úvodu minulého článku našeho seriálu o používání elektřiny v domácnostech jsem krátce popsal, co by pro nás mohl znamenat jeden den bez elektřiny. Nyní jsme si to na mnoha místech mohli odzkoušet v praxi sami.