Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude strmě přibývat i baterií vysloužilých. Tak jako všechny staré baterie jsou i nepotřebné Li-Ion akumulátory nebezpečným elektroodpadem a výraznou hrozbou pro životní prostředí. Již nyní je nutné intenzivně plánovat podporu jejich recyklace.

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO₂ se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich rytmus výroby je ale značně nepravidelný, takže už dnes ohrožují stabilitu přenosových sítí. Jedním z řešení, jak sítě stabilizovat a s energií rozumně hospodařit, je použití různých metod ukládání energie. Pokročilým technologiím akumulace se intenzivně věnuje i Skupina ÚJV, některé z nich nedávno vložila do originálního konceptu tzv. bezemisní teplárny. Pilotní zařízení tohoto typu by v Řeži mělo vzniknout do 10 let.

Vydlážděná či vybetonovaná prostranství a minimum zeleně. To je problém, který trápí řadu měst. Taková místa totiž akumulují obrovské množství tepla, jež následně vyzařují. Teploty v centrech měst jsou pak oproti okolním lokalitám vyšší, v noci může rozdíl činit až 7 °C! Řešením je výsadba nové zeleně a využívání zelených střech a fasád.

Více než deset let přednáším, píšu a čtu o objevu termojaderné fúze zhruba v následujícím schématu: Arthur Eddington (1882–1944) spoluorganizoval a zúčastnil se dvou výprav za zatměním Slunce. Poslední v roce 1919 na Princově ostrově změřila ohyb světla hvězdy hmotou Slunce a podpořila tak obecnou teorii relativity jeho dobrého známého, kterým nebyl nikdo jiný než Albert Einsten (1879–1955). Eddington se dobře vyznal ve slunečních procesech a jako první odhadl, že na Slunci produkuje helium fúze vodíku.

Nakládání s jadernými odpady bylo vždy tématem mnoha debat o jaderné energii a udržitelnosti jaderné energetiky po celém světě. Každý věděl o myšlence geologického hlubinného úložiště, ale Finsko bylo první, které to udělalo. „Onkalo mění hru v oblasti dlouhodobé udržitelnosti jaderné energie“, uvedl generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafael Mariano Grossi ve finském Olkiluoto s odkazem na vůbec první hlubinné geologické úložiště použitého paliva na světě, které se tam právě buduje. Hlubinné úložiště pro vysoce aktivní jaderné odpady funguje již dlouhou dobu v USA (Waste Isolation Pilot Plant v Carlsbadu v Novém Mexiku), ale zde se ukládají odpady z vojenského programu. Úložištěm v Onkalo Finsko završí svůj národní energetický jaderný palivový cyklus. Existence úložiště byla jednou z podmínek finského parlamentu pro souhlas s novými jadernými reaktory, které už se v této zemi stavějí: Olkiluoto 3 a Hanhikivi.

Nekončící pandemie koronaviru má vliv úplně na všechny. Spousta lidí přichází o poslední zbytky energie a pod neustálým tlakem strádá. Podepisuje se to nejen na výkonech v zaměstnání, ale i doma. Je možná načase změnit svůj přístup k životu a začít se zabývat biohackingem. Způsobem, který sází na aktivní vztah k vlastnímu tělu i mysli. Jedná se o kombinaci umění a vědy, jak nejlépe naplnit lidský potenciál.