Největší tokamak na světě staví v Cadarache na jihu Francie sedm partnerů: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. V předchozích článcích jsme psali o jednotlivých součástech zařízení i o cívkách poloidálního pole - jednoho z magnetických polí, která tokamak potřebuje k udržení plazmatu. Dnes budeme psát o cívce č. 6 (PF6). Zdá se být velká a masivní, má průměr 10 metrů a hmotnost 330 tun. Ale všechno je relativní. Ve čtvrtek 21. dubna 2021, kdy byla cívka vyjmuta z nosného rámu a zvednuta 25 metrů nad hlavy dělníků, aby byla přenesena do montážní jámy tokamaku, se vnímání její velikosti dramaticky změnilo: ve srovnání s obrovským objemem montážní haly se najednou zdála malá. Vypadala jako ocelový frisbee (dětský házecí disk) pomalu klouzající prostorem.

Einstein byl znám tím, že si dopisoval i s obyčejnými lidmi, kteří ho oslovili. Badatelé objevili dosud neznámý dopis, který napsal jednomu inženýrovi Britského královského námořnictva. Einstein v něm rozvíjí teorii, že by mohla existovat souvislost mezi migrací ptáků a „dosud neznámými fyzikálními procesy“. Dopis byl napsán mnoho let před tím, než vědci zjistili, že ptáci pro své dálkové lety mohou používat navigaci založenou na principech kvantové fyziky.

Tým vědců pracujících u pobřeží Japonska letos v květnu vyvrtal díru 8 023 metrů pod hladinou Tichého oceánu. Je to hlouběji než kdykoli v jakémkoli oceánu před tím. Účelem je studovat historii zemětřesení v regionu. 

Mulga Rock je prověřené ložisko uranové rudy v západní Austrálii. Představuje třetí nejbohatší dosud netěžené australské uranové ložisko. Projekt těžby na ložisku patří společnosti Vimy Resources. Testovací jámy jsou vykopány od roku 2016, kdy důl dostal povolení. V září 2020 společnost oznámila, že splnila veškeré environmentální požadavky vlády. Nyní přehodnocuje úmysl těžit pouze uran, protože získávání vedlejších základních kovů doprovázejících uranovou rudu by mohlo zlepšit ekonomiku projektu.

Letos slaví 65. výročí Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně, jedno z nejvýznamnějších pracovišť základního výzkumu na světě. Čeští vědci se zde podílejí na stavbě unikátního experimentálního komplexu, srážeče NICA, který vědcům otevře okno ke zkoumání vzniku vesmíru.

Snížit chvění řádově o desetiny milimetrů za vteřinu si provozovatel Jaderné elektrárny Temelín, ČEZ, slibuje od zařízení, které v polovině května technici instalovali na turbínu prvního bloku. Instalaci tzv. dynamického hltiče předcházela půlroční příprava. Odstávka prvního temelínského bloku se dostává do závěrečné fáze montáže zařízení a následných zkoušek.