Nejznámějšími a dnes i nejvýznamnějšími obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou ty, které využívají energii slunečního záření, větru a vody. Mezi OZE ale patří také elektrárny pracující na bioenergetickém principu, tedy zdroje spalující rostlinnou hmotu nebo plynná i tekutá biopaliva. V roce 2019 dosáhl instalovaný výkon těchto zdrojů ve světě 124 GW a růst oboru pokračuje dál.

Již od padesátých let japonská jaderná politika zdůrazňovala, že země chudá na energetické zdroje bude muset recyklovat uran a plutonium získané z použitého paliva z jaderných elektráren. Až do roku 1998 odesílalo Japonsko své vyhořelé palivo do Francie a Spojeného království k přepracování a k výrobě paliva MOX (směs oxidů uranu a plutonia, více v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/536-co-je-to-mox).

Terezku přijali po střední škole na studium francouzštiny a angličtiny, ale nakonec dala přednost katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). „Francouzštinu i angličtinu už jsem uměla, tak jsem si řekla, že půjdu studovat něco, kde je spousta k objevování,“ vysvětluje Tereza Hanušová, která si nyní na fakultě dokončuje doktorát. Specializuje se na radioterapii s modulovanou intenzitou svazku, moderní terapeutický obor využívající ionizující záření k léčení. V oboru Radiologická fyzika, který se v ČR studuje pouze na FJFI, ji láká několik naprosto převratných způsobů léčby pacientů zářením.

Tento jemný déšť kousků komet a asteroidů daleko převáží větší meteority, které zasahují planetu. Výzkum na toto téma byl publikován 15. dubna v časopise Earth & Planetary Science Letters. Větších kusů vesmírných hornin přistane na Zemi ročně jen asi 10 tun. Detekovat vesmírný prach nebo sledovat jeho roční akumulaci je těžké navzdory jeho množství. Je to kvůli atmosférickým srážkám (dešti a sněhu), které jej na většině míst odplavují a smísí s prachem pocházejícím ze Země. Ale existuje místo, kde to přece jen jde.

Pátý ročník Solární konference na téma Solární energie a akumulace v ČR se letos uskuteční online už 25. května. Hlavními body budou novela zákona o podporovaných zdrojích energie, energetický zákon, kontroly přiměřenosti podpory a start Modernizačního fondu. Mezi řečníky se objeví i ministři Karel Havlíček a Richard Brabec, klíčové osobnosti české energetiky i odborníci z praxe. Pořadatelem konference je Solární asociace.

FJFI ČVUT  vás zve na další ročník studentské vědecké konference zaměřené na jaderné inženýrství která se bude konat 24. - 25. června v budově rektorátu ČVUT na ulici Jugoslávských partyzánů v Praze. Konference je tradičně pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, jednom z nejvýznamnějších českých jaderných fyziků, zakladateli jaderného výzkumu v Česku a bývalému děkanovi FJFI.