Pandemie koronaviru změnila téměř všechno. Obrátila lidem životy naruby, změnila jejich vnímání světa. Změnila také postoj lidí k vědě, a to pozitivně. Více než polovina dotázaných v průzkumu si plně uvědomuje, jak je věda pro celou společnost i pro jejich vlastní osobní životy důležitá. Upínají k ní svou důvěru zejména s ohledem na ukončení pandemie nebo nalezení léku na rakovinu a další onemocnění. Vyplývá to z pravidelného průzkumu State of Science Index od společnosti 3M.

Katedra materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze vytvořila pro nové zaměření Fyzikální inženýrství materiálů výukovou aplikaci - Fraktografický atlas lomů. Nejen studenti, ale všichni zájemci o fyziku materiálů a zejména fraktografii jej mohou najít a využívat na stránce http://fraktografie.fjfi.cvut.cz/atlas.html. Mikrosnímky z řádkovacího elektronového mikroskopu jsou rozdělené podle druhu porušení materiálu - např. štěpný lom, tvárný lom, tečení (creep), únava, korozní praskání, atd. a jsou doplněny popisem, jak ke vzniku lomových ploch došlo. Atlas je průběžně doplňován a na jeho tvorbě se podílejí i studenti v rámci svých studentských prací.

Německá společnost ITM Medical Isotopes GmbH a francouzský podnik Isogen podepsaly formální dohodu zabezpečující spolehlivou dodávku izotopu lutecia 177 (¹⁷⁷Lu) pro světový zdravotnický systém. Hlavním producentem budou kanadské reaktory typu CANDU v jaderné elektrárně Bruce Power. K výrobě ¹⁷⁷Lu bude použitý nový systém Isotop Production System (IPS), který vyprojektovala a vyrobila společnost Isogen. Vývoj systému je v konečné fázi zkoušek v technickém zařízení firmy Framatome v Kincardine, v Ontáriu.

Pokud se nepodaří obnovit flotilu jaderných reaktorů, objeví se důsledky již v roce 2030, a to nejen v oblasti energetické bezpečnosti, ale i v oblasti klimatických cílů. To je varování Francouzské společnosti pro jadernou energii SFEN.

Palivem tokamaku ITER bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. Deuterium je přítomno v každé sloučenině obsahující běžný vodík. Není velký problém tuto 1/6000 z vodíkové sloučeniny osvobodit. Složitější to je s tritiem. Radioaktivní tritium jako surovinu na Zemi nenajdete, neboť se díky své radioaktivitě rychle rozpadá (poločas rozpadu je 12,32 let). Musí se vyrábět. V roce 2035 se do deuteria v ITER napustí tritium a zapálí se termojaderná reakce, která zasype stěny reaktoru, respektive moduly obalu, produkty reakce – neutrony. Neutrony dokážou přeměnit lithium na potřebné tritium. Tuto reakci v průmyslovém měřítku zatím nikdo nezkoušel. První zkušenost poskytne ITER.

Tak to alespoň vyplývá z nové studie, kterou vypracovaly Nuclear Energy Agency (NEA) při OECD a International Energy Agency (IEA) pod názvem Projected Costs of Generating Electricity, 2020 Ed. Studie se zaměřuje na očekávané náklady u technologií, které jsou ve výstavbě a budou uvedeny do provozu do roku 2025.