Jaderná fyzika a energetika

„Vědeckou datovací metodou bylo zjištěno, že Jára Cimrman pobýval v Liptákově přesně v roce 1914 plus minus dvě stě let.“ O mlouváme se všem vědcům, kteří by mohli být uraženi, že si cimrmanologové dělají legraci z výsledků vědeckých zkoumání. Věda je exaktní, a proto vyčísluje i možnou chybu a její rozsah. Datovací metody se samozřejmě používají pro mnohem delší časové úseky, než je hypotetický život českého velikána. Podívejme se na jednu metodu, která využívá ionizující záření a jeho účinky.

Zásobování odlehlých oblastí elektřinou může být problém. V teplých krajích jej řeší obnovitelné zdroje – např. lokální solární instalace. Ale co daleký sever, kde je třeba několik měsíců v roce tma?

Jestliže vám už spadl na zem chleba namazaný máslem, určitě si pamatujete, že spadl namazanou stranou dolů. Zákon schválnosti, že ano? Přesto se na tento „fakt“ nemůžete spolehnout. Určitě se však můžete spolehnout na gravitační zákon – chleba padá k zemi. Na podobných spolehlivých principech je založena inherentní (vrozená) bezpečnost.

Co uděláte, jestliže potřebujete částice pohybující se rychlostí srovnatelnou s rychlostí světla? V obchodě je asi pořídíte jen těžko. Řešením je zajít do Řeže u Prahy, do Ústavu jaderné fyziky AV. Místní cyklotron vám takové částice opatří.

Cílem výzkumu bylo zjištění znalostí jaderné fyziky mezi laickou veřejností. Autoři sestavili dotazník, který obsahoval 30 otázek, a předložili ho padesáti respondentům ve věku 10–60 let. V dotazníku byly zařazeny otázky na historii jaderné fyziky, fyzikální znalosti, představy o atomu a jádře a otázky související s aplikací jaderné fyziky. Vzhledem k velmi malému vzorku respondentů není průzkum reprezentativní, nicméně některé výsledky mohou být zajímavé.

TRENDY V UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ Dnešní svět se už neobejde bez využívání zdrojů ionizujícího záření. Děje se tak v průmyslu, ve zdravotnictví, ve výzkumu, ale i v oblastech, kde bychom zářiče ani nečekali. Např. při těžbě mnohých nerostných surovin (uhlí, fosfáty, ropa, zemní plyn…). Při tom nutně vznikají radioaktivní odpady. Vyvstává nerudovská otázka.