Jaderná fyzika a energetika

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo už dvacet let a stále se diskutuje nad jejími následky. Hlavně se spekuluje o jevech, které radiace vyvolala v nejzamořenějším území v okolí zničeného reaktoru. Mluví se o deformitách, mutacích a příšerách. Jaký vliv měl na své okolí Černobyl doopravdy? Jak vypadají tvorové žijící v jeho bezprostřední blízkosti? Jsou to dvouhlavá prasata a žížaly zvící anakondy, nebo na nich vlastně není vůbec nic divného?

Milovníci Star Treku zaplesají: technologie předpovězená scifi se opět stává realitou. Intenzivní výzkum jaderné fúze povede v budoucnu nejen k téměř nekonečné produkci ekologické energie, ale díky získanému technickému know-how bude možné chránit kosmonauty a kosmické stanice před nepříznivým kosmickým zářením.

„Radioaktivní odpady vznikající při štěpení uranu v jaderných elektrárnách jsou limitujícím faktorem rozvoje jaderné energetiky“. Tato věta je známa všem od úplných prvopočátků výstavby jaderných elektráren. Je tedy naprosto logické, že řešení problematiky radioaktivních odpadů bylo součástí řešení všech otázek technických, bezpečnostních i organizačních, které vývoj jaderné energetiky doprovázely a podmiňovaly.

co tam proboha dělá? S otázkami podobného typu se setkávám poměrně dlouho a nezdá se, že by jich ubývalo. Rozhodl jsem se proto, že se pokusím osvětlit, co vlastně chemie na jaderné elektrárně pohledává, jakou má roli a v čem je užitečná.

„Vědeckou datovací metodou bylo zjištěno, že Jára Cimrman pobýval v Liptákově přesně v roce 1914 plus minus dvě stě let.“ O mlouváme se všem vědcům, kteří by mohli být uraženi, že si cimrmanologové dělají legraci z výsledků vědeckých zkoumání. Věda je exaktní, a proto vyčísluje i možnou chybu a její rozsah. Datovací metody se samozřejmě používají pro mnohem delší časové úseky, než je hypotetický život českého velikána. Podívejme se na jednu metodu, která využívá ionizující záření a jeho účinky.

Zásobování odlehlých oblastí elektřinou může být problém. V teplých krajích jej řeší obnovitelné zdroje – např. lokální solární instalace. Ale co daleký sever, kde je třeba několik měsíců v roce tma?