V době, kdy jsem ještě tahala „fyzikálního kačera“, doslova mě magnetizovaly cedulky lemující cestu do Stráže pod Ralskem a upozorňující na nebezpečné záření. Když jsem tedy mezi nabízenými tématy bakalářských prací objevila problematiku kontaminace záplavového pásma Ploučnice, volba byla jasná.
Národní laboratoř v Oak Ridge v Tennessee vytvoří virtuální reaktor pro výzkumné účely V týmu na vytvoření virtuálního reaktoru pro výzkumné účely pracují nejen experti na matematické modelování, ale i na materiálové inženýrství a další specializace. Spolupracovat budou univerzity a průmyslové podniky. Výsledkem jejich práce nebude obvyklý simulátor dozorny jaderné elektrárny, jaké pracují třeba i v obou českých jaderných elektrárnách pro přípravu personálu, ale něco daleko komplexnějšího – reálné simulace chování aktivní zóny a v ní použitých materiálů, a dále konstrukčních materiálů a fyzikálních procesů v současných i pokročilých typech lehkovodních reaktorů.
Reaktor s postupnou vlnou TWR (Traveling-Wave Reactor) má být novou třídou jaderných energetických reaktorů. Projekt tohoto reaktoru pod názvem TerraPower již je v USA patentován, připravuje jej společnost Intelectual Ventures a vývoj financuje sám Bill Gates.
Myrrha znamená – kromě označení vonné pryskyřice ceněné ve starověku více než zlato – nový typ jaderného reaktoru (Multipurpose hYbrid Research Reactor for High-tech Applications). Pokud se v provozu osvědčí, bude i on cennější než zlato a drahé kamení.
Společnost Global Laser Enrichment požádala Americký jaderný regulační úřad (US Nuclear Regulatory Commission) o svolení začít provozovat závod na obohacování uranu, který by používal technologii Silex. Tato metoda využívající laserové excitace by mohla být až dvacetkrát účinnější než technologie založená na centrifugách a přispěla by ke zlevnění jaderného paliva. Zatímco pro někoho je to dobrá zpráva, začaly se ozývat i hlasy žádající zákaz této technologie a zastavení jakéhokoliv zlepšování obohacovacích technologií vůbec. Kupodivu se nejedná o hlasy fanatických ekoteroristů, ale seriózních vědců.
Svazek uměle vytvořených neutrin zasáhl svůj cíl. Urazil cestu dlouhou 295 kilometrů napříč skalami Japonska, aby se nakonec střetl s padesáti tisíci tunami ultračisté vody detektoru Super-Kamiokande.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
