Jak jsem byl v atomové elektrárně
Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích.
Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích.
Kdo viděl, téměř v přímém přenosu, záznamy televizních průmyslových kamer pořízené v únoru a březnu 2005 při několika japonských zemětřeseních, žasne. Na záběrech je vidět rozhoupaný svět, padající nábytek, zmatení lidé a rozbité domy.
Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.
Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!
Nový objev českých vědců by mohl zmenšit objem vysoce radioaktivního jaderného odpadu.
Kromě toho, že poskytují velké množství energie, jsou ekonomické, nespotřebovávají kyslík a neprodukují žádné skleníkové plyny, nemají jaderné elektrárny problém ani s použitým palivem. Že jsme se zbláznili? Že jste naopak slyšeli, že jaderný odpad je největším problémem jaderné energetiky? Byli jsme se na to podívat. Pojďte s námi.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.