Na 28. března 2009 připadlo výročí 30 let od první vážnější havárie jaderného reaktoru, která se stala v americkém Harrisburgu v Pensylvánii. Byla to událost politováníhodná, avšak znamenala obrovský kvalitativní skok v bezpečném provozování jaderných reaktorů po celém světě.
Až jedna pětina Rakušanů dnes hodnotí jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck.
Stále větší zájem veřejnosti o tzv. technické památky je jedním z průvodních znaků naší doby. Pokud se tyto památky navíc váží k zajímavým historickým událostem, je tento zájem ještě hlubší. To vše si zřejmě uvědomila i americká vláda, když v srpnu 2008 zařadila do seznamu národních památek reaktor B jaderného zařízení Hanford ve státě Washington.
Zájem o zirkonium, kovový prvek s atomovým číslem 40, upoutaly na „západě“ i na „východě“ jeho dobré mechanické a chemické vlastnosti a zejména mimořádná odolnost čistého zirkonia proti korozi. Hlavní uplatnění dnes nalézá v jaderné energetice.
Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...
Více než půlstoletí se člověk snaží poznat a ovládnout nejbližší okolí mateřské planety Země, prozkoumat Měsíc a vydat se ke vzdálenějším planetám sluneční soustav. Automatické vesmírné sondy obvykle vystačí s menším zdrojem elektřiny, ale dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru vyžaduje podstatně větší výkon velmi spolehlivého zdroje. Tím může být, podobně jako na Zemi, pouze zařízení využívající principů jaderné energetiky.
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
