Medicína a přírodověda

Po mnoho let se „mléčný knírek“ považoval za známku dobrého zdraví. Vypití skleničky kravského mléka denně zajišťovalo dostatek důležitého vápníku, proteinů a dalších látek. Přesto se dnes někteří lidé od konzumace mléka odvracejí. Asi 15 % obyvatel Evropy omezuje spotřebu mléčných produktů ze zdravotních nebo jiných důvodů a rychle roste trh nemléčných výrobků. Mnozí lidé odmítají mléko, protože mají obavy z netolerance k laktóze a protože považují alternativy na rostlinné bázi za zdravější. Nedávný výzkum, který naznačil, že by mléko mohlo být špatné pro kosti(!), vztah k mléku ještě více zhoršil. Jak to tedy je? Je mléko elixír života nebo ne? A jestliže nepít mléko, co pít místo něj?

Oranžová pilulka obsahující upravený tuk, která posiluje obranné schopnosti buněk, by mohla léčit degenerativní nemoci a zpomalit i proces stárnutí. Mohla by tedy pomoci udržet mládí? Odpověď měl přinést experiment, při němž v červnu 2015 testovaná skupina lidí obdržela v rámci klinických zkoušek tuky určené k posílení buněk proti jejich poškození způsobující stárnutí.

5. listopadu letošního roku japonský Národní institut radiologických věd (NIRS) a firma ATOX Co., Ltd., v Tokiu oznámily, že vyvinuly systém založený na pozitronové emisní tomografii, který umí diagnostikovat velmi raná stádia demence. Přístroj vypadá jako helma a dokáže zobrazit i nepatrné množství určitých bílkovin uvnitř lidského mozku.

Ještě v nedávné době se o mase příliš nemluvilo. Bylo považováno za hvězdu na talíři vyvážené zdravé stravy. Většina lidí na západě dnes konzumuje maso každý den, ale i lidé v jiných, méně „masožravých“ kulturách, například v Číně, přicházejí dnes masu na chuť. Údajně díky rostoucí životní úrovni.

Představte si, že by ze Země zmizel veškerý život a do oceánu by byla vhozena jediná fotosyntetizující bakterie nebo řasa. Jak dlouho by pak trvala kolonizace pevniny a oceánů?

Matka příroda nám co chvíli připomene, že sice podnikáme úctyhodné pokusy ji zkrotit a podmanit si tak její rozsáhlé bohatství, ale tváří v tvář zuřícímu tornádu, prudkému zemětřesení či smrtelnému oblaku žhavých plynů letícímu po úbočí sopky jsme bezbranní. Právě sopky patří k nejděsivějším projevům vnitřních sil naší planety. Důsledky jejich činnosti mají přitom nikoliv jen lokální, ale i globální význam.