Medicína a přírodověda

Evropská unie vynakládá ročně v souvislosti se spalováním uhlí na 43 miliardy euro. Pouze ve Spojeném království zemře ročně v důsledku znečištěné atmosféry 1 600 lidí. Tyto a další podobné údaje uveřejnila nezisková organizace Health and Environmental Alliance se sídlem v Bruselu. Zpráva souvisí s diskusí v britském parlamentu o budoucnosti uhelných elektráren a s hlasováním o navrhovaných cílech v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a čištění starých uhelných elektráren.

I krátkodobý vliv člověka vede k nevratným změnám půdních vlastností. A nejen v současnosti, je patrný i po 500 letech! Porozumíme-li nárokům na živiny základních rostlinných druhů, můžeme své znalosti využít nejen k identifikaci současných půdních vlastností, ale také k poodhalení účelů, pro něž půdu využívali naši předci.

Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky. Není totiž pampeliška jako pampeliška.

Na mořském dně většiny moří narazíme na příslušníky podkmenu Pláštěnců (Tunicata). Pro svou všudypřítomnost zůstávali po léta nepovšimnutými. Přesto se o ně dnes aktivně zajímají výzkumníci z Norské univerzity v Bergenu. Proč? Sumky průsvitné (Ciona tunicata) se totiž vyznačují mimořádnými regeneračními schopnostmi a především intenzívním vylučováním rosolovitého obalu, tuniky. Tato jejich vlastnost z nich činí pozoruhodný zdroj biomasy.

Skupina českých vědců již od roku 2002 pracuje na odvážném plánu vrátit do naší krajiny přirozenou cestou ohrožené druhy rostlin. Udržet stepní společenstva na jihu Čech při životě by přitom neměly jen sekačky a kosy, ale v Evropě již téměř vzácní býložravci – zubři.

Bez včel by zůstaly mnohé rostliny méně opylovány, jejich množení by se zkomplikovalo. proto Včely jsou pro život na naší planetě mimořádně užitečné a jejich svět je navíc velmi zajímavý. Jak pozná včela hlídající česno úlu, že jiná včela patří do tohoto včelstva? Jak se včely dorozumívají? Jak larva pozná, zda se má stát dělnicí nebo matkou?