Medicína a přírodověda

V roce 401 před Kristem pochodovalo 10 000 řeckých žoldnéřů z války proti perskému králi domů. Když procházeli Kolchidou na východní straně Černého moře, pochutnávali si na medu, který kradli z úlů rozmístěných po krajině. Brzy na to jich tisíce omámených padaly do bezvědomí. Historik a voják Xenofon popisuje, že se „chovali jako otrávení šílenci, nebo jako kdyby byli očarováni“. Jako cizinci v této zemi vojáci nevěděli nic o účincích „šíleného medu“, který produkovaly zdejší včely.

Jak je možné, že jsou mezi námi ještě i hubení lidé, když žijeme v prostředí, které podporuje obezitu? Pokud se mnoho lidí stravuje ve stáncích s rychlým občerstvením, pije přeslazené nápoje, vysedává před televizí a jezdí v autech, proč nejsou všichni obézní? A jestliže se tvrdí, že obezitu zaviňují geny, proč se dlouholetému výzkumu dosud nepodařilo tento názor potvrdit?

V roce 536 n. l. slunce potemnělo a teplota na naší planetě prudce poklesla. Nastal hladomor, mor a kolaps celých říší. Teprve dnes začínáme zjišťovat, co bylo příčinou.

Pokud by přes noc náhle přestal existovat hovězí dobytek, vznikla by ekonomická krize v Severní Americe, v Argentině a v Austrálii. Co by se ale stalo, kdyby například ptačí chřipka zcela zlikvidovala kuřata? Podle molekulárního biologa Oliviera Hanotte z britské University of Nottingham by svět bez kuřat začal strádat hladem! Chyběla by asi jedna třetina masa a téměř veškerá produkce vajec. Je to příklad toho, do jaké míry je dnešní lidská civilizace závislá na jednom zvířecím druhu.

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech. Pokrývají krajinu jako sníh, jejich vláknům se také říká „andělské vlasy“. Podobný jev pozorovali v roce 2014 i v Arizoně (https://www.youtube.com/watch?t=98&v=UH6bjsJf2tQ).

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.