Ještě v nedávné době se o mase příliš nemluvilo. Bylo považováno za hvězdu na talíři vyvážené zdravé stravy. Většina lidí na západě dnes konzumuje maso každý den, ale i lidé v jiných, méně „masožravých“ kulturách, například v Číně, přicházejí dnes masu na chuť. Údajně díky rostoucí životní úrovni.
Představte si, že by ze Země zmizel veškerý život a do oceánu by byla vhozena jediná fotosyntetizující bakterie nebo řasa. Jak dlouho by pak trvala kolonizace pevniny a oceánů?
Matka příroda nám co chvíli připomene, že sice podnikáme úctyhodné pokusy ji zkrotit a podmanit si tak její rozsáhlé bohatství, ale tváří v tvář zuřícímu tornádu, prudkému zemětřesení či smrtelnému oblaku žhavých plynů letícímu po úbočí sopky jsme bezbranní. Právě sopky patří k nejděsivějším projevům vnitřních sil naší planety. Důsledky jejich činnosti mají přitom nikoliv jen lokální, ale i globální význam.
Nikdo nepochybuje o tom, že voda, která zaujímá 70 % povrchu Země a tvoří téměř dvě třetiny našeho těla, je pro život velmi důležitá. Přesto o ní ještě všechno neznáme. Čím víc ale o ní víme, tím se nám zdá méně obyčejná. Má řadu anomálií, tj. fyzikálních a chemických vlastností, které ji odlišují od jiných materiálů. Anomálie přitom pro vědce představují šance na technologické průlomy. Jiným příkladem může být křemík, jehož neobvyklé vlastnosti se staly základem pro objev polovodičů a následný nástup digitální technologie.
Spotřebitelé dobře vědí, že ovoce a zelenina jsou zdravé. Vyžadují však, aby byly co nejchutnější. Proto jdou na odbyt především ty méně hořké – bohužel na úkor právě pro zdraví prospěšných látek.
Sedm vědců USA z různých laboratoří, vedených Woods Hole Research Center in Malmouth, Massachussets, podniklo v červenci letošního roku 7 000 km dlouhou cestu a překročilo 15 časových pásem, aby se dostalo 220 km za polární kruh do východosibiřského města Čerskij. V té době tam bylo 27 stupňů Celsia. Tato oblast severských lesů a tundry představuje největší ekosystém na Zemi. Pod asi 75 cm půdy se nachází vrstva permafrostu tvrdá jako ocel a nebezpečná jako dynamit.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
