Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 314

Kmenové buňky a zombie

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.

Poslední evropské epidemie moru

Morové epidemie byly jednou z nejvážnějších hrozeb a stálým děsem středověku a raného novověku. Nejen proto, že se ve více či méně rozsáhlé podobě neustále v mnoha vlnách vracely a přinášely smrt milionů lidí, ale také proto, že s sebou nesly naprostý rozvrat řádu a zvyklostí běžného života – omezovaly společenské styky a vyvracely etické hodnoty, vázlo zásobování, propukaly pogromy, bujela extatická, orgiastická šílenství, lidé pociťovali nedůvěru ke svým sousedům i ke svým nejbližším. Hrůzu vyvolávaly i vnější projevy onemocnění a rychlé pohřby do společných jam bez tradičních náboženských rituálů.

Viry a chemická válka

O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Sloveso „napadají“ však není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?

Dmutí moře

Kosmický jev, který můžete pozorovat bez dalekohledu

Jako vnitrozemský národ známe mořské dmutí – neboli unikátní přírodní jev přílivu a odlivu – jen teoreticky. Ani při dovolených u Jadranu nebo jinde ve Středomoří se s ním prakticky nesetkáme, neboť mořská hladina zde kolísá pouze o desítky centimetrů. Proto také tomuto jevu antické civilizace věnovaly pouze okrajovou pozornost. Plinius Starší a Strabón sice již o souvislosti mezi dmutím a fázemi Měsíce věděli, avšak řečtí, féničtí a římští plavci se až na malé výjimky s přílivem a odlivem ve své praxi nesetkávali. Zato s ním byli důvěrně obeznámeni rybáři na atlantickém pobřeží Evropy. Znalost střídání přílivu a odlivu byla pro Portugalce, Basky, Bretonce, Normanďany, Angličany, Skoty, Iry a Holanďany životní nutností, Aby jejich rodiny nepomřely hladem, museli na moře vyplouvat denně a za jakéhokoli počasí. (Šikovný web World Tide Times, Tides Tables and Tide Charts - 2021 - Tideschart.com dnes ukazuje výšky a časy přílivu kdekoliv na Zemi.)

Domestikovaná liška

„Prosím, ochoč si mě!“ řekla liška.
„Co mám dělat?“ zeptal se malý princ.
„Musíš být hodně trpělivý,“ odpověděla liška. „Nejprve si sedni kousek ode mne, na zem, do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat. Řeč je pramenem nedorozumění. Každý den si budeš moci sednout o kousek blíž…“ Tak si malý princ ochočil lišku.

Antoine de Saint‑Exupéry, Malý princ

Umělé zemské dynamo

Země má magnetické pole, které je pravděpodobně vytvářeno rotací kovového zemského jádra. O tomhle už asi slyšel každý školák, ale pozornějšího čtenáře zaujme slovíčko „pravděpodobně“. Ve skutečnosti nevíme, jak zemské magnetické pole vzniká ani co ho udržuje. Jenom se domníváme, že za to může jev podobný principu dynama odehrávající se v nitru naší planety. Jedním ze způsobů, jak to ověřit, je postavit si model zemského jádra v laboratoři.

... 1 « 36 37 38 39 40 41 42 » 53 ...

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail