Medicína a přírodověda

Rakovina kůže, šedý oční zákal či kontaminace půdy a vody. To je jen zlomek z toho, co se může stát, pokud nebudeme s vysloužilými elektrozařízeními a bateriemi zacházet ekologicky a šetrně. Přestože jsou elektronické spotřebiče, jako lednice, rádio nebo počítač, nepostradatelnou součástí našich životů, při špatném zacházení a likvidaci mohou mít katastrofální následky.

Včelí vosk se v minulosti velmi cenil. Vyráběly se z něj svíčky, leštila se jím dřevěná podlaha. Není bez zajímavosti si uvědomit, že téměř každý z nás už včelí vosk i „ochutnal“ – je jednou z lešticích látek u oblíbených lentilek. I u vosku se setkáváme s mnoha fyzikálními ději. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Fyzika zkoumá vlastnosti těles a přírodních dějů. Včely jsou součástí přírody. Nic nám tedy nebrání zkoumat včely z hlediska fyziky a fyziku z hlediska včel. Samozřejmě nemůžeme vynechat něco z chemie, přírodopisu a dalších věd. Zkusme to v sérii článků na dané téma a začněme medem. Než se med dostane na náš stůl, projde celou řadou fyzikální procesů.

Reklama na každý čisticí přípravek se holedbá schopností zničit až 99,9 % bakterií. V posedlosti naším zdravím ničíme a odháníme všechno živé, jen se to k nám přiblíží, a utrácíme stále větší sumy za léky a hygienické prostředky… Ve skutečnosti jsme však čím dál tím víc nemocnější. Výskyt civilizačních nemocí, jako je cukrovka, obezita, alergie či dýchací potíže, nabývá epidemických rozměrů. Poprvé v historii jsme dosáhli stavu, kdy se další generace možná dožije nižšího věku než ta současná. Proč?

Borovice kleč (Pinus mugo) rostoucí v nejvyšším českém pohoří, v Krkonoších, patří ke světovým unikátům. Na česko-polském pomezí se zde jedná o vůbec nejsevernější světové rozšíření tohoto druhu. Krkonoše jsou, coby ostrůvek arkto-alpinské tundry ve střední Evropě, domovem kosodřeviny nejméně po celý holocén (posledních 11 700 let), během něhož musely porosty opakovaně úspěšně čelit dramatickým změnám klimatických podmínek. Jak se jim podařilo vypořádat se s neméně dramatickými koncentracemi síry v atmosféře, na to odpověděl tým pod vedením profesora Stanislava Vacka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Není snad člověka, který by neobdivoval krystaly. Asi nejznámější a nejpomíjivější nám nabízí voda, ať už jako sněhové vločky, jinovatku nebo v nejrůznějších podobách ledu. Však taky symetrii krystalů v ledu sledoval už před čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Dech se nám tají nad krásou drahokamů a téměř nevnímáme obyčejné krystaly soli. Dávní učenci využívali k prvním popisům krystalů geometrii, než se počátkem 20. století podařilo nahlédnout do struktury hmoty prostřednictvím rentgenových paprsků. A protože na letošní rok připadá sté výročí zásadních objevů v oblasti difrakce rentgenového záření, vyhlásilo ho UNESCO Mezinárodním rokem krystalografie.