A taky jak zajistit energii pro život – to jsou témata letošní světové výstavy EXPO, kterou od začátku května až do posledního října hostí Miláno na severu Itálie. Konceptu Feeding the Planet, Energy for Life, tedy Potraviny pro planetu, energie pro život odpovídá zaměření převážné většiny pavilonů. Rozvinuté země, včetně České republiky, odkazují nejen na národní tradice nebo své inovační úspěchy, ale upozorňují i na problémy plynoucí z nadbytku některých složek potravy a nezdravého životního stylu. Zatímco v prezentacích chudších afrických zemí si připadáte spíše jako na tržišti s drobnou produkcí a suvenýry, rozvinuté země jihozápadní Asie se oprávněně chlubí svým uměním hospodařit vodou i půdou k pěstování potravin. Jako prostor zaslíbený vědě a umění představuje Českou republiku náš pavilon, který se těší velmi šikovnému umístění kousek od hlavního vchodu do areálu EXPO. Najdete ho snadno podle bazénu s velkou plastikou napůl ptáka napůl auta. A taky podle radosti z vody i zlatavého chmelového moku.

Mezi první technicky vzdělané a podnikavé muže, kteří brzy rozpoznali v budoucnosti elektrotechniky a ve využívání elektrické energie svoji životní příležitost, patří německý vynálezce a průmyslník Ing. Dr. h. c. Emil M. Rathenau, od jehož úmrtí uplynulo v letošním roce sto let. Významně se na přelomu 19. a 20. století zasloužil o rozvoj elektrotechnického průmyslu a byl v této době jednou z jeho vůdčích osobností.

Je pěstování plodin při umělém osvětlení přátelské k životnímu prostředí? Ve světě již existuje několik malých podniků, které začaly pěstovat potraviny při elektrickém osvětlení, aktuální je i trend zavádět městské zemědělství nebo vertikální farmaření. V bývalém londýnském protileteckém krytu se má 30 metrů pod zemí zahájit koncem roku 2015 komerční výroba salátů zcela bez přítomnosti denního světla. A nejde přitom o první případ tak zvané vnitřní farmy (indoor farm).

Ráda vzpomínám na dětské prázdninové časy na táboře, kdy jsme pozorovali hvězdy a čekali, až bude nějaká padat, abychom si mohli myslet přání. Právě doba táborů v přírodě je tomu nakloněná nejen kvůli létu s nočními hlídkami, ale taky z důvodu každoročnímu výskytu srpnového roje „padajících“ Perseid.

Myslíte si, že kosatce jsou jen okrasnými rostlinami v našich zahradách? Nejsou. Cílem práce Terezy Zezulové a Jiřího Štábla, studentů z Purkyňova gymnázia ve Strážnici, bylo potvrdit hypotézu, že kosatce obsahují cenné rostlinné látky významné pro farmacii. Jejich práce s názvem Screening vybraných obsahových látek v rostlinných vzorcích kosatců se v loňském roce umístila na 3. místě celostátního kola v soutěži Studentské odborné činnosti SOČ. Výzkum probíhal během pěti návštěv studentů v Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Vedoucím práce byl Ing. Pavol Kaššák. Tereza nám k tomu napsala: „Motivací výběru této tématiky nám byly můj zájem o botaniku a kolegův o medicínu…“

Světlo ze Slunce letí k nám na Zemi asi 500 s. Lidé vědí, že proto vidíme Slunce vlastně o 500 s mladší, než právě je, a mají pravdu. Často se ale domnívají, že také Slunce vidíme vlastně jinde, než je, a to o cca 2° pozadu na jeho cestě. Když se za 24 h = 24 × 3600 s otočí kolem Země o 360°, tak za 500 s, než k nám světlo od něj doletí, uběhne Slunce úhel 360°×500 / ( 24×3600) ≈ 2,08°.Tato úvaha je však chybná. Diskutovali jsme o ní v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1682-kde-je-slunce-na-obloze, ale diskutující si přáli ještě dalšího vysvětlení.