Jen jedno místo v Česku dokáže opravdu rozbušit srdce pravověrného raftaře. Jsou to Čertovy proudy, několik stovek metrů divokých peřejí pod hrází Lipenské přehrady. Právě tam se koncem srpna odehrálo mistrovství světa v raftingu. Mimochodem vůbec první na evropském kontinentu.

Kdysi dávno kartografové poctivě zakreslili na mapy svůj dům, cesty, které od něj vedly, a nějakou tu řeku nebo horu, okolo nichž prošli. Zbytek mapy nechali prázdný a aby dali najevo, že se už dost nadřeli, připojili nápis HIC SUNT LEONES – zde jsou lvi. Kdo by také chtěl být kvůli troše barvy na papíru sežrán?

Ve čtvrtek 4. září byla v Londýně slavnostně založena Světová jaderná universita (World Nuclear University).

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus zachování a přenosu genetické informace. Vědci v současné době zkoumají nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

Často mě napadala myšlenka, kde rakouští protagonisté a různé ty zájmové skupiny, které tak vehementně bojují proti spuštění JE Temelín (Hnutí proti jadernému nebezpečí, pověřenec Horních Rakous p. Pavlovec a pod.) berou výraz „jaderný šrot“ v souvislosti, když mluví o jaderných elektrárnách. Já sám jsem měl možnost navštívit bezmála 30 jaderných elektráren po celém světě včetně USA, Kanady, Francie, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny, Španělska, Finska, Německa a samozřejmě Slovenska a Česka, dopodrobna se seznámit s jejich provozem, ale nikdy by mne takový název nenapadl. Prostě nesedí - je tomu spíše naopak. Zařízení jaderných elektráren se všude na světě výrazně lišilo od ostatních průmyslových objektů. Jsou mimořádně čisté, upravené a všechno funguje, řek bych až s vojenskou přesností a disciplínou. Bezpečnosti a spolehlivosti se věnuje tak vysoká pozornost, že jen těžko najdete jiné zařízení nebo činnost ve společnosti, která by byla alespoň srovnatelná.

Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?